Jeremiah 9
1 “Who will provide water for my head, and a fount of tears for my eyes? And then I will weep day and night for the slain of the daughter of my people.
Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
2 Who will provide me, in the wilderness, with a lodging place along the road? And then I will forsake my people, and withdraw from them. For they are all adulterers, a union of transgressors.
Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
3 And they have bent their tongue, like a bow, to send forth lies and not the truth. They have been strengthened upon the earth. And they have gone from one evil to another. But they have not known me, says the Lord.
A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
4 Let each one guard himself against his neighbor, and let him have no trust in any brother of his. For every brother will utterly overthrow, and every friend will advance deceitfully.
Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
5 And a man will deride his brother, and they will not speak the truth. For they have taught their tongue to speak lies; they have labored to commit iniquity.
A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
6 Your habitation is in the midst of deceit. In their deceitfulness, they have refused to know me, says the Lord.”
Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
7 Because of this, thus says the Lord of hosts: “Behold, I will refine them, and I will test them. For what else can I do before the face of the daughter of my people?
Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
8 Their tongue is a wounding arrow; it has spoken deceit. With his mouth, he speaks peace with his friend, and then he secretly lies in ambush for him.
Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
9 Shall I not visit upon them concerning these things, says the Lord? Or shall my soul not take vengeance on a nation of this kind?
Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
10 I will take up weeping and lamentation over the mountains, and mourning over the beautiful places in the desert. For they have been scorched because no man is passing through them. And they have not heard the voice of any occupant. From the birds of the air, even to the cattle, they have migrated and withdrawn.
Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
11 And I will make Jerusalem into piles of sand and into a lair for serpents. And I will make the cities of Judah desolate, so much so that there will be no inhabitant.
A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
12 Who is the wise man who understands this, and to whom a word from the mouth of the Lord may be given, so that he may announce this: why the land has perished, and has been scorched like a desert, so much so that no one passes through it?”
Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
13 And the Lord said: “It is because they have abandoned my law, which I gave to them, and they have not listened to my voice, and they have not walked by it.
Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
14 And they have gone after the depravity of their own heart, and after Baal, which they learned from their fathers.”
Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
15 For this reason, thus says the Lord of hosts, the God of Israel: “Behold, I will feed this people with absinthe, and I will give them the water of gall to drink.
Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
16 And I will disperse them among nations, which they and their fathers have not known. And I will send the sword after them, until they are consumed.”
Nebo rozptýlím je mezi národy, kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
17 Thus says the Lord of hosts, the God of Israel: “Consider and call upon the women mourners, and let them approach. And send to those women who are wise, and let them hurry.
Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
18 ‘Let them hasten to take up a lamentation over us. Let our eyes shed tears, and our eyelids run with water.’
Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
19 For a voice of lamentation has been heard from Zion: ‘How is it that we have been devastated and greatly confounded? Our tabernacles have been thrown down because we have forsaken the land.’”
Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
20 “Therefore, listen, O women, to the word of the Lord! And let your ears take up the word of his mouth. And teach your daughters to lament. And let each one teach her neighbor to mourn:
Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
21 ‘For death has climbed through our windows. It has entered our houses to perish the little children from the outdoors, the youths from the streets.’”
Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
22 “Speak: Thus says the Lord: And the corpses of men will fall like manure over the face of the countryside, and like hay behind the back of the reaper, and there will be no one to gather it.”
(Mluv i to: Takto dí Hospodin: ) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
23 Thus says the Lord: “The wise man should not glory in his wisdom, and the strong man should not glory in his strength, and the rich man should not glory in his riches.
Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
24 But he who glories should glory in this: to know me and to know me well. For I am the Lord, who accomplishes mercy and judgment and justice upon the earth. For these things are pleasing to me, says the Lord.
Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
25 Behold, the days are approaching, says the Lord, when I will visit upon all who are uncircumcised:
Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
26 upon Egypt, and upon Judah, and upon Edom, and upon the sons of Ammon, and upon Moab, and upon all who have shaved off their hair, living in the desert. For all the nations are uncircumcised in body, but all the house of Israel is uncircumcised in heart.”
Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.
