Jeremiah 2
1 And the word of the Lord came to me, saying:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 “Go, and cry out to the ears of Jerusalem, saying: Thus says the Lord: I have remembered you, taking pity on your youth and on the charity of your betrothal, when you followed me into the desert, into a land which is not sown.
Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
3 Israel is holy to the Lord, the first of his fruits. All those who devour him commit an offense. Evils will overwhelm them, says the Lord.”
Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
4 Listen to the word of the Lord, O house of Jacob, and all you families of the house of Israel.
Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
5 Thus says the Lord: “What iniquity have your fathers found in me, that they would draw far away from me, and would walk after emptiness, and would become empty?
Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
6 And they have not said: ‘Where is the Lord, who caused us to ascend from the land of Egypt; who led us through the desert, through an uninhabited and impassable land, through a land of drought and of the image of death, through a land in which no one walked and in which no man lived?’
Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
7 And I led you into the land of Carmel, so that you would eat from its fruit and from its excellence. And having entered it, you defiled my land, and you turned my inheritance into an abomination.
Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
8 The priests have not said: ‘Where is the Lord?’ And those who held the law did not know me. And the pastors betrayed me. And the prophets prophesied in Baal and followed idols.
Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
9 Because of this, I will still contend in judgment against you, says the Lord, and I will dispute with your sons.
Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
10 Cross over to the isles of Kittim, and gaze. And send to Kedar, and consider diligently. And see if anything like this has ever been done.
Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
11 See if a nation has ever changed their gods, though certainly those are not gods. Yet truly, my people have exchanged their glory for an idol.
Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
12 Be astonished at this, O heavens, and be utterly desolate, O gates of heaven, says the Lord.
Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
13 For my people have done two evils. They have forsaken me, the Fountain of living water, and they have dug for themselves cisterns, broken cisterns that are unable to hold water.
Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
14 Is Israel a servant, or one born into slavery? Then why has he become a prey?
Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
15 The lions have roared over him, and they have uttered their voice. They have set his land in solitude; his cities have been burned up, and there is no one who lives in them.
Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
16 Likewise, the sons of Memphis and of Tahpanhes have defiled you, even to the top of the head.
Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
17 Has this not been done to you because you abandoned the Lord your God, in that time when he was leading you by the way?
Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
18 And now what do you want from the way of Egypt, but to drink their turbid water? And what do you want from the way of the Assyrians, but to drink the water of their river?
A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
19 Your own malice will reprove you, and your own apostasy will rebuke you! But know and perceive this: it is an evil and bitter thing for you to forsake the Lord your God, and to be without my fear within you, says the Lord, the God of hosts.
Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
20 From ancient times, you have broken my yoke; you have torn apart my bonds, and you have said, ‘I will not serve.’ For on every high hill, and under every leafy tree, you have been debased, O harlot.
Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
21 Yet I planted you as an elect vineyard, with only true seed. Then how have you been turned away from me, toward that which is depraved, O strange vineyard?
Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
22 Even if you wash yourself with soap, and increase your use of herbal soaps, you are still stained by your iniquity in my sight, says the Lord God.
Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
23 How can you say: ‘I have not been polluted. I have not walked after Baal?’ Consider your ways in the steep valley. Acknowledge what you have done, so that you may be like a swift runner, following his course.
Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
24 A wild donkey accustomed to solitude, out of the desire in his soul, caught the scent of his lover. Now nothing will turn him away from her. All those who seek her will not cease. But they will find her in her menstruation.
Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
25 You should keep your foot from being naked, and your throat from being thirsty. But you have said: ‘I have lost hope. I will not do it. For certainly, I have loved strangers, and I will walk after them.’
Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
26 In the same way that a thief is confounded when he has been apprehended, so the house of Israel has been confounded, they and their kings, their leaders and priests and prophets.
Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
27 For they say to a piece of wood, ‘You are my father,’ and to a stone, ‘You have conceived me.’ They have turned their back to me, and not their face. But in the time of their affliction, they will say: ‘Rise up and deliver us.’
Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
28 Where are your gods that you made for yourselves? Let them rise up and deliver you in the time of your affliction. For certainly, your gods were like the number of your cities, O Judah.
I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
29 Why do you want to contend against me in judgment? You have all forsaken me, says the Lord.
Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
30 I have struck your children to no effect; they have not accepted discipline. Your own sword has devoured your prophets. Your generation is like a raging lion.
Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
31 Consider the word of the Lord. Have I become like a wilderness to Israel, or like a land late to bear fruit? Then why have my people said, ‘We are withdrawing; we will no longer approach you’?
Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
32 Can a virgin forget her ornament, or a bride the covering across her breast? Yet truly, my people have forgotten me, for innumerable days.
Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
33 Why are you striving to claim that your way is good, as if to seek my love, when all the while you are also displaying your malice by your own way,
Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
34 and in your armpits there is found the blood of poor and innocent souls? I have found them, not in ditches, but everywhere that I mentioned previously.
Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
35 And you have said: ‘I am innocent and without sin. And because of this, let your fury be turned away from me.’ Behold, I will contend with you in judgment, because you have said: ‘I have not sinned.’
A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
36 How exceedingly vile you have become, repeating your ways again and again! And so, you will be ashamed of Egypt, just as you were ashamed of Assur.
Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
37 For you will also depart from that place, and your hand will be upon your head. For the Lord has crushed your confidence, and you will have nothing prosperous by it.”
Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
