James 4
1 Where do wars and contentions among you come from? Is it not from this: from your own desires, which battle within your members?
Odkud jdou bojové a svády mezi vámi? Zdali ne odtud, totiž z líbostí vašich, kteréž rytěřují v oudech vašich?
2 You desire, and you do not have. You envy and you kill, and you are unable to obtain. You argue and you fight, and you do not have, because you do not ask.
Žádáte, a nemáte; závidíte a dychtíte, a nemůžete dosáhnouti; bojujete a válčíte, a však neobdržíváte, proto že neprosíte.
3 You ask and you do not receive, because you ask badly, so that you may use it toward your own desires.
Prosíte, a nebéřete, proto že zle prosíte, abyste na své líbosti vynakládali.
4 You adulterers! Do you not know that the friendship of this world is hostile to God? Therefore, whoever has chosen to be a friend of this world has been made into an enemy of God.
Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.
5 Or do you think that Scripture says in vain: “The spirit which lives within you desires unto envy?”
Což mníte, že nadarmo dí písmo: Zdali k závisti nakloňuje duch ten, kterýž přebývá v nás?
6 But he gives a greater grace. Therefore he says: “God resists the arrogant, but he gives grace to the humble.”
Nýbrž hojnější dává milost. Nebo dí: Bůh se pyšným protiví, ale pokorným dává milost.
7 Therefore, be subject to God. But resist the devil, and he will flee from you.
Poddejtež se tedy Bohu, a zepřete se ďáblu, i utečeť od vás.
8 Draw near to God, and he will draw near to you. Cleanse your hands, you sinners! And purify your hearts, you duplicitous souls!
Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, kteříž jste dvojité mysli.
9 Be afflicted: mourn and weep. Let your laughter be turned into mourning, and your gladness into sorrow.
Ssouženi buďte, a kvělte, a plačte; smích váš obratiž se v kvílení, a radost v zámutek.
10 Be humbled in the sight of the Lord, and he will exalt you.
Ponižte se před oblíčejem Páně, a povýšíť vás.
11 Brothers, do not choose to slander one another. Whoever slanders his brother, or whoever judges his brother, slanders the law and judges the law. But if you judge the law, you are not a doer of the law, but a judge.
Neutrhejtež jedni druhým, bratří. Kdož utrhá bratru, a potupuje bratra svého, utrhá zákonu, a potupuje zákon. Tupíš-li pak zákon, nejsi plnitel zákona, ale soudce.
12 There is one lawgiver and one judge. He is able to destroy, and he is able to set free.
Jedenť jest vydavatel zákona, kterýž může spasiti i zatratiti. Ty kdo jsi, ješto tupíš jiného?
13 But who are you to judge your neighbor? Consider this, you who say, “Today or tomorrow we will go into that city, and certainly we will spend a year there, and we will do business, and we will make our profit,”
Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes neb zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zištěme;
14 consider that you do not know what will be tomorrow.
(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jaký jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
15 For what is your life? It is a mist that appears for a brief time, and afterwards will vanish away. So what you ought to say is: “If the Lord wills,” or, “If we live,” we will do this or that.
Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Pán chtíti, a budeme-li živi, učiníme toto neb onono.
16 But now you exult in your arrogance. All such exultation is wicked.
Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest.
17 Therefore, he who knows that he ought to do a good thing, and does not do it, for him it is a sin.
A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.
