Isaiah 26
1 In that day, this canticle will be sung in the land of Judah. Within it will be set the city of our strength: Zion, a savior, a wall with a bulwark.
V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
2 Open the gates, and let the just people who guard the truth enter.
Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
3 The old error has gone away. You will serve peace: peace, for we have hoped in you.
Èlověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
4 You have trusted in the Lord for all eternity, in the Lord God almighty forever.
Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
5 For he will bend down those living in the heights. He will bring low the lofty city. He will lower it, even to the ground. He will tear it down, even to the dust.
Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
6 The foot will tread it down: the feet of the poor, the steps of the indigent.
Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
7 The path of the just is upright; the difficult path of the just is right to walk in.
Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
8 And in the path of your judgments, O Lord, we have endured for you. Your name and your remembrance are the desire of the soul.
Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
9 My soul has desired you in the night. But I will also watch for you with my spirit, in my inmost heart, from the morning. When you accomplish your judgments upon the earth, the inhabitants of the world will learn justice.
Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
10 Let us take pity on the impious one, but he will not learn justice. In the land of the holy ones, he has done iniquity, and so he will not see the glory of the Lord.
Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
11 Lord, let your hand be exalted, and let them not see it. May the envious people see and be confounded. And may fire devour your enemies.
Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
12 Lord, you will give us peace. For all our works have been wrought for us by you.
Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
13 O Lord our God, other lords have possessed us apart from you, but in you alone let us remember your name.
Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
14 Let not the dead live; let not the giants rise up again. For this reason, you have visited and destroyed them, and you have perished all remembrance of them.
Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
15 You have been lenient to the people, O Lord, lenient to the people. But have you been glorified? You have removed all the limits of the earth.
Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
16 Lord, they have sought you in anguish. Your doctrine was with them, amid the tribulation of murmuring.
Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
17 Like a woman who has conceived and is approaching the time for delivery, who, in anguish, cries out in her pains, so have we become before your face, O Lord.
Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
18 We have conceived, and it is as if we were in labor, but we have given birth to wind. We have not brought forth salvation on the earth. For this reason, the inhabitants of the earth have not fallen.
Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
19 Your dead shall live. My slain will rise again. Be awakened, and give praise, you who live in the dust! For your dew is the dew of the light, and you shall be dragged down to the land of the giants, to ruination.
Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
20 Go, my people! Enter your chambers. Close your doors behind you. Conceal yourselves for a very brief time, until the indignation has passed over you.
Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
21 For behold, the Lord will go forth from his place, so that he may visit the iniquity of each inhabitant of the earth against him. And the earth will reveal its blood, and it will no longer cover its slain.
Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
