Hebrews 9
1 Certainly, the former also had the justifications of worship and a holy place for that age.
Mělať pak i první ona smlouva nařízené služby a svatyni světskou.
2 For a tabernacle was made at first, in which were the lampstand, and the table, and the bread of the Presence, which is called Holy.
Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
3 Then, beyond the second veil, was the tabernacle, which is called the Holy of Holies,
Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
4 having a golden censer, and the ark of the testament, covered all around and on every part with gold, in which was a golden urn containing manna, and the rod of Aaron which had blossomed, and the tablets of the testament.
Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
5 And over the ark were the Cherubim of glory, overshadowing the propitiatory. There is not enough time to speak about each of these things.
Nad truhlou pak cherubínové slávy, zastěňující slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
6 Yet truly, once such things were placed together, in the first part of the tabernacle, the priests were, indeed, continually entering, so as to carry out the duties of the sacrifices.
To pak když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
7 But into the second part, once a year, the high priest alone entered, not without blood, which he offered on behalf of the neglectful offenses of himself and of the people.
Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
8 In this way, the Holy Spirit is signifying that the way to what is most holy was not yet made manifest, not while the first tabernacle was still standing.
Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
9 And this is a parable for the present time. Accordingly, those gifts and sacrifices that are offered are not able, as concerns the conscience, to make perfect those things that serve only as food and drink,
Kterýž byl podobenstvím na ten tehdejší čas, v němž darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
10 as well as the various washings and justices of the flesh, which were imposed upon them until the time of correction.
Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
11 But Christ, standing as the High Priest of future good things, through a greater and more perfect tabernacle, one not made by hand, that is, not of this creation,
Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
12 entered once into the Holy of Holies, having obtained eternal redemption, neither by the blood of goats, nor of calves, but by his own blood. (aiōnios g166)
Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všed jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
13 For if the blood of goats and oxen, and the ashes of a calf, when these are sprinkled, sanctify those who have been defiled, in order to cleanse the flesh,
Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poškvrněných, posvěcuje k očištění těla,
14 how much more will the blood of Christ, who through the Holy Spirit has offered himself, immaculate, to God, cleanse our conscience from dead works, in order to serve the living God? (aiōnios g166)
Čím více krev Kristova, kterýž skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
15 And thus he is the Mediator of the new testament, so that, by his death, he intercedes for the redemption of those transgressions which were under the former testament, so that those who have been called may receive the promise of an eternal inheritance. (aiōnios g166)
A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, kdož jsou povoláni. (aiōnios g166)
16 For where there is a testament, it is necessary for the death of the one who testifies to intervene.
Nebo kdež jest kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
17 For a testament is confirmed by death. Otherwise, it as yet has no force, as long as the one who testifies lives.
Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, stálý jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, kdož kšaft činil.
18 Therefore, indeed, the first was not dedicated without blood.
Protož ani první onen bez krve nebyl posvěcován.
19 For when every commandment of the law had been read by Moses to the entire people, he took up the blood of calves and goats, with water and with scarlet wool and hyssop, and he sprinkled both the book itself and the entire people,
Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podlé zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
20 saying: “This is the blood of the testament which God has commanded for you.”
Řka: Tatoť jest krev zákona, kterýž vám Bůh vydal.
21 And even the tabernacle, and all the vessels for the ministry, he similarly sprinkled with blood.
Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
22 And nearly everything, according to the law, is to be cleansed with blood. And without the shedding of blood, there is no remission.
A téměř všecko podlé zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
23 Therefore, it is necessary for the examples of heavenly things to be cleansed, just as, indeed, these things were. Yet the heavenly things are themselves better sacrifices than these.
Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
24 For Jesus did not enter by means of holy things made with hands, mere examples of the true things, but he entered into Heaven itself, so that he may appear now before the face of God for us.
Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by nesla figůru pravé, ale v samo nebe, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
25 And he did not enter so as to offer himself repeatedly, as the high priest enters into the Holy of Holies each year, with the blood of another.
Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
26 Otherwise, he would need to have suffered repeatedly since the beginning of the world. But now, one time, at the consummation of the ages, he has appeared in order to destroy sin though his own sacrifice. (aiōn g165)
(Sic jinak by byl musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
27 And in the same manner as it has been appointed for men to die one time, and after this, to be judged,
A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
28 so also Christ was offered, one time, in order to empty the sins of so many. He shall appear a second time without sin, for those who await him, unto salvation.
Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
