Amos 6
1 Woe to you who have been wealthy in Zion, and to you who have confidence in the mountain of Samaria: aristocrats, heads of the people, who advance with a retinue into the house of Israel.
Běda pokoj majícím na Sionu, a doufajícím v horu Samařskou, kteréžto hory jsou slovoutné mimo jiné u těch národů, k nimž se scházejí dům Izraelský.
2 Cross over to Calneh and see, and go from there into Hamath the great, and descend into Gath of the Philistines, and to the best kingdoms of these, if their limits are wider than your limits.
Projděte až do Chalne, a odtud jděte do Emat veliké, a sstupte do Gát Filistinských, a shlédněte, jsou-li která království lepší nežli tato? Jest-li větší jejich kraj nežli kraj váš?
3 You have been set aside for the day of disaster, and you approach the throne of iniquity.
Kteříž smyslíte, že jest daleko den bídy, a přistavujete stolici nátisku.
4 You sleep on beds of ivory, and you are lustful on your couches. You devour lambs from the flock and calves from the midst of the herd.
Kteříž léhají na ložcích slonových, a rozkošně sobě počínají na postelích svých, kteříž jídají berany z stáda a telata nejtučnější,
5 You sing to the sound of stringed instruments; they consider themselves to have the musical abilities of David.
Přizpěvujíce k loutně jako David, vymýšlejíce sobě nástroje muzické.
6 You drink wine in bowls, and you anoint with the best ointments; and they suffer nothing over the grief of Joseph.
Kteříž pijí z bání vinných, a drahými mastmi se maží, aniž jsou čitelni bolesti pro potření Jozefovo.
7 Because of this, now they will depart at the head of those who go into captivity; and the faction of the lustful will be removed.
Pročež jižť půjdou v zajetí v prvním houfu stěhujících se, a tak nastane žalost těm, kteříž sobě rozkošně počínají.
8 The Lord God has sworn by his own soul, the Lord God of hosts says: I detest the arrogance of Jacob, and I hate his houses, and I will hand over the city with its inhabitants.
Přisáhl Panovník Hospodin skrze sebe samého, dí Hospodin Bůh zástupů: V ohavnosti mám pýchu Jákobovu, i paláců jeho nenávidím, pročež vydám město i vše, což v něm jest.
9 For if there were ten men remaining in one house, even they will die.
I stane se, že pozůstane-li deset osob v domě jednom, i ti zemrou.
10 And his closest relative will steal him away and will burn him, so that he may carry the bones out of the house. And he will say to him that is in the inner most rooms of the house, “Now is there any left that still belongs to you?” And he will answer, “It is finished.” And he will say to him, “Be silent and do not call to mind the name of the Lord.”
A vezme někoho strýc jeho, aneb ten, kterýž mu strojí pohřeb, aby vynesl kosti z domu, a dí tomu, kdož jest v pokoji domu: Jest-liž ještě s tebou kdo? I dí: Není žádného. I řekne: Mlč, proto že nepřipomínali jména Hospodinova.
11 For behold, the Lord has commanded, and he will strike the greater house with catastrophes, and the lesser house with divisions.
Nebo aj, Hospodin přikáže, a bíti bude na dům veliký přívaly, a na dům menší rozsedlinami.
12 Can horses gallop across rocks, or is anyone able to plough with gazelles? For you have turned judgment into bitterness and the fruit of justice into wormwood.
Zdaliž koni běžeti mohou po skále? Zdaliž ji kdo orati může voly? Nebo jste proměnili soud v jed, a ovoce spravedlnosti v pelynek,
13 You rejoice in emptiness. You say, “Have we not, by our own strength, taken horns for ourselves?”
Vy, kteříž se veselíte, ano není z čeho, říkajíce: Zdaliž jsme svou silou nevzali sobě rohů?
14 For behold, house of Israel, I will raise up a people over you, says the Lord God of hosts, and they will crush you from the entrance of Hamath all the way to the burning of the desert.
Ale aj, já vzbudím proti vám, ó dome Izraelský, praví Hospodin Bůh zástupů, národ, kterýž vás ssouží, odtud, kudy se jde do Emat, až do potoka roviny.
