Acts 19
1 Now it happened that, while Apollo was at Corinth, Paul, after he had journeyed through the upper regions, arrived at Ephesus. And he met with certain disciples.
I stalo se, když Apollo byl v Korintu, že Pavel prošed vrchní krajiny, přišel do Efezu, a nalezna tu některé učedlníky,
2 And he said to them, “After believing, have you received the Holy Spirit?” But they said to him, “We have not even heard that there is a Holy Spirit.”
Řekl jim: Přijali-li jste Ducha svatého, uvěřivše? A oni řekli jemu: Ba aniž jsme slýchali, jest-li Duch svatý.
3 Yet truly, he said, “Then with what have you been baptized?” And they said, “With the baptism of John.”
Tedy řekl jim: Načež tedy pokřtěni jste? A oni řekli: Křtěni jsme křtem Janovým.
4 Then Paul said: “John baptized the people with the baptism of repentance, saying that they should believe in the One who is to come after him, that is, in Jesus.”
I řekl Pavel: Janť zajisté křtil křtem pokání, pravě lidu, aby v toho, kterýž měl po něm přijíti, věřili, to jest v Krista Ježíše.
5 Upon hearing these things, they were baptized in the name of the Lord Jesus.
Kteříž pak uposlechli, pokřtěni jsou ve jméno Pána Ježíše.
6 And when Paul had imposed his hands on them, the Holy Spirit came over them. And they were speaking in tongues and prophesying.
A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky, a prorokovali.
7 Now the men were about twelve in all.
A bylo všech spolu okolo dvanácti mužů.
8 Then, upon entering the synagogue, he was speaking faithfully for three months, disputing and persuading them about the kingdom of God.
Tedy všed do školy, svobodně mluvil za tři měsíce, hádaje se, a uče o království Božím.
9 But when certain ones became hardened and would not believe, cursing the Way of the Lord in the presence of the multitude, Paul, withdrawing from them, separated the disciples, disputing daily in a certain school of Tyrannus.
A když se někteří zatvrdili a nepovolovali, zle mluvíce o cestě Boží přede vším množstvím, odstoupiv od nich, oddělil učedlníky, na každý den kázaní čině v škole nějakého Tyranna.
10 Now this was done throughout two years, so that all who were living in Asia listened to the Word of the Lord, both Jews and Gentiles.
A to se dálo za dvě létě, tak že všickni, kteříž přebývali v Azii, poslouchali slova Pána Ježíše, i Židé i Řekové.
11 And God was accomplishing powerful and uncommon miracles by the hand of Paul,
A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,
12 so much so that even when small cloths and wrappings were brought from his body to the sick, the illnesses withdrew from them and the wicked spirits departed.
Tak že i na nemocné nosívali od jeho těla šátky a fěrtochy, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.
13 Then, even some of the traveling Jewish exorcists had attempted to invoke the name of the Lord Jesus over those who had evil spirits, saying, “I bind you by oath through Jesus, whom Paul preaches.”
Tedy pokusili se někteří z Židů tuláků, kteříž se s zaklínáním obírali, vzývati jméno Pána Ježíše nad těmi, kteříž měli duchy nečisté, říkajíce: Zaklínáme vás skrze Ježíše, kteréhož káže Pavel.
14 And there were certain Jews, the seven sons of Sceva, leaders among the priests, who were acting in this way.
A bylo jich sedm synů jednoho Žida, jménem Scevy, předního kněze, kteříž to činili.
15 But a wicked spirit responded by saying to them: “Jesus I know, and Paul I know. But who are you?”
Tedy odpověděv duch zlý, řekl: Ježíše znám, a o Pavlovi vím, ale vy kdo jste?
16 And the man, in whom there was a wicked spirit, leaping at them and getting the better of them both, prevailed against them, so that they fled from that house, naked and wounded.
A obořiv se na ně člověk ten, v kterémž byl duch zlý, opanovav je, zmocnil se jich, tak že nazí a zranění vyběhli z domu toho.
17 And so, this became known to all the Jews and Gentiles who were living at Ephesus. And a fear fell over them all. And the name of the Lord Jesus was magnified.
A to známo učiněno jest všechněm Židům i Řekům bydlícím v Efezu, a spadla bázeň na ně na všecky. I osloveno jest jméno Pána Ježíše.
18 And many believers were arriving, confessing, and announcing their deeds.
Mnozí pak z věřících přicházeli, vyznávajíce se a zjevujíce skutky své.
19 Then many of those who had followed odd sects brought together their books, and they burned them in the sight of all. And after determining the value of these, they found the price to be fifty thousand denarii.
Mnozí také z těch, kteříž se s marnými uměními obírali, snesše knihy, spálili je přede všemi; a početše cenu jejich, shledali toho padesáte tisíců peněz.
20 In this way, the Word of God was increasing strongly and was being confirmed.
Tak mocně rostlo slovo Páně, a zmocňovalo se.
21 Then, when these things were completed, Paul decided in the Spirit, after crossing through Macedonia and Achaia, to go to Jerusalem, saying, “Then, after I have been there, it is necessary for me to see Rome also.”
A když se to dokonalo, uložil Pavel v duchu, aby projda Macedonii a Achaii, šel do Jeruzaléma, řka: Když pobudu tam, musímť také i na Řím pohleděti.
22 But sending two of those who were ministering to him, Timothy and Erastus, into Macedonia, he himself remained for a time in Asia.
I poslav do Macedonie dva z těch, kteříž mu přisluhovali, Timotea a Erasta, sám pozůstal v Azii do času.
23 Now at that time, there occurred no small disturbance concerning the Way of the Lord.
Tedy stala se v ten čas nemalá bouřka pro cestu Boží.
24 For a certain man named Demetrius, a silversmith making silver shrines for Diana, was providing no small profit to craftsmen.
Nebo zlatník jeden, jménem Demetrius, kterýž dělával chrámy stříbrné Diány, nemalý zisk přivodil řemeslníkům.
25 And calling them together, with those who were employed in the same way, he said: “Men, you know that our income is from this craft.
Kteréž svolav, i ty, kteříž byli k těm podobných věcí dělníci, řekl: Muži, víte, že z tohoto řemesla jest živnost naše.
26 And you are seeing and hearing that this man Paul, by persuasion, has turned away a great multitude, not only from Ephesus, but from nearly all of Asia, saying, ‘These things are not gods which have been made by hands.’
A vidíte i slyšíte, že netoliko v Efezu, ale téměř po vší Azii tento Pavel svedl a odvrátil veliké množství, pravě: Že to nejsou bohové, kteříž jsou rukama udělaní.
27 Thus, not only is this, our occupation, in danger of being brought into repudiation, but also the temple of the great Diana will be reputed as nothing! Then even her majesty, whom all of Asia and the world worships, will begin to be destroyed.”
A protož strach jest, netoliko aby se nám v živnosti přítrž nestala, ale také i veliké bohyně Diány chrám aby za nic nebyl jmín, a aby nepřišlo k zkáze důstojenství její, kterouž ctí všecka Azia i světa okršlek.
28 Upon hearing this, they were filled with anger, and they cried out, saying, “Great is Diana of the Ephesians!”
To uslyšavše, a naplněni byvše hněvem, zkřikli, řkouce: Veliká jest Diána Efezských.
29 And the city was filled with confusion. And having seized Gaius and Aristarchus of Macedonia, companions of Paul, they rushed violently, with one accord, into the amphitheater.
I naplněno jest všecko město rozbrojem, a valili se všickni spolu na plac, pochopivše Gáia a Aristarcha, Macedonské, tovaryše cesty Pavlovy.
30 Then, when Paul wanted to enter to the people, the disciples would not permit him.
Pavlovi pak, když chtěl jíti k lidu, nedopustili učedlníci.
31 And some of the leaders from Asia, who were his friends, also sent to him, requesting that he not present himself in the amphitheater.
Ano i někteří z předních mužů Azianských, kteříž jemu přáli, poslavše k němu, prosili, aby se nedával do toho hluku.
32 But others were crying out various things. For the assembly was in confusion, and most did not know the reason they had been called together.
A jedni tak, jiní jinak křičeli; nebo byla ta obec zbouřena, a mnozí nevěděli, proč se zběhli.
33 So they dragged Alexander from the crowd, while the Jews were propelling him forward. And Alexander, gesturing with his hand for silence, wanted to give the people an explanation.
Z zástupu pak Alexandra nějakého táhli, kteréhož i Židé nutili. Alexander pak pokynuv rukou, chtěl zprávu dáti lidu.
34 But as soon as they realized him to be a Jew, all with one voice, for about two hours, were crying out, “Great is Diana of the Ephesians!”
Ale jakž poznali, že jest Žid, stal se jednostejný všech hlas, jako za dvě hodině volajících: Veliká jest Diána Efezských.
35 And when the scribe had calmed the crowds, he said: “Men of Ephesus, now what man is there who does not know that the city of the Ephesians is in the service of the great Diana and of the offspring of Jupiter?
A když písař pokojil zástup, řekl: Muži Efezští, i kdož z lidí jest, ješto by nevěděl, že město Efezské slouží veliké bohyni Diáně a od Jupitera spadlé podobizně?
36 Therefore, since these things are not able to be contradicted, it is necessary for you to be calm and to do nothing rash.
A poněvadž tomu odpíráno býti nemůže, slušné jest, abyste se upokojili, a nic kvapně nečinili.
37 For you have brought forward these men, who are neither sacrilegious nor blasphemers against your goddess.
Přivedli jste zajisté lidi tyto, kteříž nejsou ani svatokrádcové ani rouhači bohyně vaší.
38 But if Demetrius and the craftsmen who are with him have a case against anyone, they can convene in the courts, and there are proconsuls. Let them accuse one another.
Jestliže pak Demetrius, a ti, kteříž jsou s ním, řemeslníci mají s kým jakou při, bývá obecný soud, a jsou konšelé. Nechať jedni druhé viní.
39 But if you would inquire about other things, this can be decided in a lawful assembly.
Pakli čeho jiného hledáte, i toť můž v pořádném svolání obce skoncováno býti.
40 For now we are in peril of being convicted of sedition over today’s events, since there is no one guilty (against whom we are able to provide evidence) in this gathering.”
Nebo strach jest, abychom nedošli nesnáze pro tu bouřku dnešní, poněvadž žádné příčiny není, kterouž bychom mohli předložiti, proč jsme se tuto zběhli.
41 And when he had said this, he dismissed the assembly.
A to pověděv, propustil lid.
