Acts 14
1 Now it happened in Iconium that they entered together into the synagogue of the Jews, and they spoke in such a way that a copious multitude of both Jews and Greeks believed.
Také v Ikoniu kázali Pavel s Barnabášem nejprve v synagoze, a to tak mocně, že uvěřilo mnoho židů i pohanů.
2 Yet truly, the Jews who were unbelieving had incited and enflamed the souls of the Gentiles against the brothers.
I tam se ovšem vyskytli židé, kterým se to nelíbilo, popouzeli místní obyvatele a šířili nenávist proti křesťanům.
3 And so, they remained for a long time, acting faithfully in the Lord, offering testimony to the Word of his grace, providing signs and wonders done by their hands.
Pavel s Barnabášem tam přesto zůstali dost dlouho a neohroženě zvěstovali Krista. Pán se přiznával k jejich hlásání evangelia, dával jim moc konat znamení a divy.
4 Then the multitude of the city was divided. And certainly, some were with the Jews, yet truly others were with the Apostles.
Obyvatelé Ikonia se rozdělili na dva tábory – jedni byli s pravověrnými židy a druzí s křesťany.
5 Now when an assault had been planned by the Gentiles and the Jews with their leaders, so that they might treat them with contempt and stone them,
Apoštolové se dozvěděli, že jejich odpůrci – pohané i židé v čele s představenstvem synagogy – je chtějí napadnout a ukamenovat. Proto utekli a zdržovali se v nedalekých městech Lystře, Derbe a v jejich okolí.
6 they, realizing this, fled together to Lystra and Derbe, cities of Lycaonia, and to the entire surrounding region.
7 And they were evangelizing in that place.
Nedali se však zastrašit a hlásali tam dále Kristovo evangelium.
8 And a certain man was sitting at Lystra, disabled in his feet, lame from his mother’s womb, who had never walked.
V Lystře žil muž s ochrnutýma nohama. Měl vrozenou vadu, takže nikdy v životě nechodil.
9 This man heard Paul speaking. And Paul, gazing at him intently, and perceiving that he had faith, so that he might be healed,
Ten byl také mezi Pavlovými posluchači. Pavel se na něj pozorně zahleděl a poznal u něho víru v Boží pomoc.
10 said with a loud voice, “Stand upright upon your feet!” And he leaped up and walked around.
Zavolal na něj: „Narovnej se a postav se na nohy!“Chromý vyskočil a chodil.
11 But when the crowds had seen what Paul had done, they lifted up their voice in the Lycaonian language, saying, “The gods, having taken the likenesses of men, have descended to us!”
Lidé, kteří byli u toho, začali provolávat: „Navštívili nás bohové v lidské podobě!“
12 And they called Barnabas, ‘Jupiter,’ yet truly they called Paul, ‘Mercury,’ because he was the lead speaker.
O Barnabášovi tvrdili, že je Zeus, a o Pavlovi, že je Hermes – posel bohů, protože většinou mluvil.
13 Also, the priest of Jupiter, who was outside the city, in front of the gate, bringing in oxen and garlands, was willing to offer sacrifice with the people.
Došlo to tak daleko, že kněz místního Diova chrámu už přiváděl na shromaždiště ověnčené býky a chystali se je apoštolům obětovat. Ti nejprve netušili, co se děje, protože lidé mezi sebou mluvili lykaonsky.
14 And as soon as the Apostles, Barnabas and Paul, had heard this, tearing their tunics, they leapt into the crowd, crying out
Když to však pochopili, roztrhli svá vrchní roucha na znamení nesouhlasu, rychle sestoupili z vyvýšeného místa, odkud mluvili k lidem,
15 and saying: “Men, why would you do this? We also are mortals, men like yourselves, preaching to you to be converted, from these vain things, to the living God, who made heaven and earth and the sea and all that is in them.
a horlivě je přesvědčovali: „Přátelé, co to děláte? My jsme přece lidé jako vy! Vyzýváme vás, abyste zanechali též marné modloslužby a obrátili se k jedinému živému Bohu, stvořiteli nebe, země, moře a všech tvorů.
16 In previous generations, he permitted all nations to walk in their own ways.
Dosud vás nechával jít po vašich vlastních cestách, ale nyní chce, abyste opustili své bludy.
17 But certainly, he did not leave himself without testimony, doing good from heaven, giving rains and fruitful seasons, filling their hearts with food and gladness.”
Vždyť vás má rád a všechno dobré máte od něho: déšť, úrodu, jídla dosyta a každou radost.“
18 And by saying these things, they were barely able to restrain the crowds from immolating to them.
Jen stěží jim apoštolové rozmluvili, aby jim neobětovali jako bohům.
19 Now certain Jews from Antioch and Iconium arrived there. And having persuaded the crowd, they stoned Paul and dragged him outside of the city, thinking him to be dead.
Potom se však objevili židé z Antiochie a Ikonia, přetáhli zmatený zástup na svou stranu a poštvali ho proti apoštolům. A tak místo pocty Pavla kamenovali a jeho bezvládné tělo vyvlekli za hradby, protože se domnívali, že je mrtev.
20 But as the disciples were standing around him, he got up and entered the city. And the next day, he set out with Barnabas for Derbe.
Křesťané se k němu sběhli, a když se Pavel probral, vrátil se do města. Příštího dne však raději odešel s Barnabášem do Derbe,
21 And when they had evangelized that city, and had taught many, they returned again to Lystra and to Iconium and to Antioch,
kde opět kázali radostnou zvěst o Kristu a získali mu tam mnoho následovníků. Pak se vydali na zpáteční cestu přes Lystru, Ikonium a Pisidiskou Antiochii.
22 strengthening the souls of the disciples, and exhorting them that they should remain always in the faith, and that it is necessary for us to enter into the kingdom of God through many tribulations.
Všude dodávali křesťanům odvahu a povzbuzovali je: „Jen vytrvejte ve víře! Čeká nás mnoho utrpení, ale cíl – Boží království – za to stojí.“
23 And when they had established priests for them in each church, and had prayed with fasting, they commended them to the Lord, in whom they believed.
V každém sboru po modlitbách a půstu ustanovili správce a odevzdali všechny do ochrany Pána, v něhož uvěřili.
24 And traveling by way of Pisidia, they arrived in Pamphylia.
Pisidií tentokrát jen prošli,
25 And having spoken the word of the Lord in Perga, they went down into Attalia.
ale v Pamfylii kázali ve městě Perge. Z přístavu Attalia
26 And from there, they sailed to Antioch, where they had been commended to the grace of God for the work which they had now accomplished.
se pak plavili zpět do Antiochie v Sýrii, kde jim před časem vyprosili Boží milost k práci, kterou právě dokončili.
27 And when they had arrived and had gathered together the church, they related what great things God had done with them, and how he had opened the door of faith to the Gentiles.
Po návratu apoštolů se shromáždil celý sbor a oni vyprávěli, co Bůh konal jejich prostřednictvím a jak otevírá pohanům přístup k víře.
28 And they remained for no small amount of time with the disciples.
Pavel a Barnabáš pak zůstali s křesťany v Antiochii delší dobu.
