Psalms 77
1 For the end, for Idithun, a Psalm of Asaph. I cried to the Lord with my voice, yes, my voice [was addressed] to God; and he gave heed to me.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 In the day of mine affliction I earnestly sought the Lord; [even] with my hands by night before him, and I was not deceived; my soul refused to be comforted.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 I remembered God, and rejoiced; I poured out my complaint, and my soul fainted. (Pause)
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 All mine enemies set a watch [against me]: I was troubled, and spoke not.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 I considered the days of old, and remembered ancient years.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 And I meditated; I communed with my heart by night, and diligently searched my spirit, [saying],
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Will the Lord cast off for ever? and will he be well pleased no more?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Will he cut off his mercy for ever, even for ever and ever?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Will God forget to pity? or will he shut up his compassions in his wrath? (Pause)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 And I said, Now I have begun; this is the change of the right hand of the Most High.
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 I remembered the works of the Lord; for I will remember your wonders from the beginning.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 And I will meditate on all your works, and will consider your doings.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 O God, your way is in the sanctuary; who is a great God as our God?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 You are the God that do wonders; you have made known your power amongst the nations.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 You have with your arm redeemed your people, the sons of Jacob and Joseph. (Pause)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 The waters saw you, O God, the waters saw you, and feared; and the depths were troubled.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 [There was] an abundant sound of waters: the clouds uttered a voice; for your arrows went abroad.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 The voice of your thunder was abroad, and around your lightnings appeared to the world; the earth trembled a quaked.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Your way is in the sea, and your paths in many waters, and your footsteps can’t be known.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 You did guide your people as sheep by the hand of Moses and Aaron.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
