< Psalms 74 >
1 [A Psalm] of instruction for Asaph. Therefore have you rejected [us], O God, for ever? [therefore] is your wrath kindled against the sheep of your pasture?
Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Remember your congregation which you have purchased from the beginning; you did ransom the rod of your inheritance; this mount Sion wherein you have lived.
Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Lift up your hands against their pride continually; [because of] all that the enemy has done wickedly in your holy places.
Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 And they that hate you have boasted in the midst of your feast; they have set up their standards for signs,
Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 ignorantly as it were in the entrance above;
Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 they cut down its doors at once with axes as in a wood of trees; they have broken it down with hatchet and stone cutter.
A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 They have burnt your sanctuary with fire to the ground; they have profaned the habitation of your name.
Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 They have said in their heart, [even] all their kindred together, Come, let us abolish the feasts of the Lord from the earth.
Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 We have not seen our signs; there is no longer a prophet; and [God] will not know us any more.
Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 How long, O God, shall the enemy reproach? shall the enemy provoke your name forever?
I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Therefore turn you away your hand, and your right hand from the midst of your bosom for ever?
Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 But God is our King of old; he has wrought salvation in the midst of the earth.
Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 You did establish the sea, in your might, you did break to pieces the heads of the dragons in the water.
Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 You did break to pieces the heads of the dragon; you did give him [for] meat to the Ethiopian nations.
Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 You did cleave fountains and torrents; you dried up mighty rivers.
Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 The day is your, and the night is your; you have prepared the sun and the moon.
Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 You have made all the borders of the earth; you have made summer and spring.
Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Remember this your creation: an enemy has reproached the Lord, and a foolish people has provoked your name.
Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Deliver not to the wild beasts a soul that gives praise to you: forget not for ever the souls of your poor.
Nevydávejž té zběři duše hrdličky své, na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Look upon your covenant: for the dark [places] of the earth are filled with the habitations of iniquity.
Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 let not the afflicted and shamed one be rejected: the poor and needy shall praise your name.
Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Arise, O God, plead your cause: remember your reproaches that come from the foolish one all the day.
Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Forget not the voice of your suppliants: let the pride of them that hate you continually ascend before you.
Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.