Job 11
1 Then Sophar the Minaean answered and said,
A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
2 He that speaks much, should also hear on the other side: or does the fluent speaker think himself to be righteous? blessed [is] the short lived offspring of woman.
Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
3 Be not a speaker of many words; for is there none to answer you?
Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
4 For say not, I am pure in my works, and blameless before him.
Nebo jsi řekl: Čisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
5 But oh that the Lord would speak to you, and open his lips to you!
Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
6 Then shall he declare to you the power of wisdom; for it shall be double of that which is with you: and then shall you know, that a just recompence of your sins has come to you from the Lord.
Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
7 Will you find out the traces of the Lord? or have you come to the end [of that] which the Almighty has made?
Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
8 Heaven [is] high; and what will you do? and there are deeper things than those in hell; what do you know? (Sheol h7585)
Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? (Sheol h7585)
9 Or longer than the measure of the earth, or the breadth of the sea.
Delší jest míra její než země, a širší než moře.
10 And if he should overthrow all things, who will say to him, What have you done?
Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
11 For he knows the works of transgressors; and when he sees wickedness, he will not overlook [it].
Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
12 But man vainly buoys himself up with words; and a mortal born of woman [is] like an ass in the desert.
Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
13 For if you have made your heart pure, and lift up [your] hands towards him;
Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
14 if there is any iniquity in your hands, put if far from you, and let not unrighteousness lodge in your habitation.
Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
15 For thus shall your countenance shine again, as pure water; and you shall dive yourself of uncleanness, and shall not fear.
Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
16 And you shall forget trouble, as a wave that has passed by; and you shall not be scared.
Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
17 And your prayer [shall be] as the morning star, and life shall arise to you [as] from the noonday.
K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
18 And you shall be confident, because you have hope; and peace shall dawn to you from out of anxiety and care.
Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
19 For you shall be at ease, and there shall be no one to fight against you; and many shall charge, and make supplication to you.
A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
20 But safety shall fail them; for their hope is destruction, and the eyes of the ungodly shall waste away.
Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
