Psalms 59
1 For the end. Destroy not: by David for a memorial, when Saul sent, and watched his house to kill him. Deliver me from mine enemies, O God; and ransom me from those that rise up against me.
Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
2 Deliver me from the workers of iniquity, and save me from bloody men.
Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
3 For, behold, they have hunted after my soul; violent men have set upon me: neither [is it] my iniquity, nor my sin, O Lord.
Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
4 Without iniquity I ran and directed [my course aright]: awake to help me, and behold.
Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
5 And thou, Lord God of hosts, the God of Israel, draw nigh to visit all the heathen; pity not any that work iniquity. (Pause)
Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
6 They shall return at evening, and hunger like a dog, and go round about the city.
Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
7 Behold, they shall utter a voice with their mouth, and a sword is in their lips; for who, [say they], has heard?
Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
8 But thou, Lord, wilt laugh them to scorn; thou wilt utterly set at nought all the heathen.
Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
9 will keep my strength, [looking] to thee; for thou, O God, art my helper.
Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
10 [As for] my God, his mercy shall go before me: my God will shew me [vengeance] on mine enemies.
Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
11 Slay them not, lest they forget thy law; scatter them by thy power; and bring them down, O Lord, my defender.
Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
12 [For] the sin of their mouth, [and] the word of their lips, let them be even taken in their pride.
Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
13 And for [their] cursing and falsehood shall utter destruction be denounced: [they shall fall] by the wrath of utter destruction, and shall not be; so shall they know that the God of Jacob is Lord of the ends of the earth. (Pause)
Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
14 They shall return at evening, and be hungry as a dog, and go round about the city.
I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
15 They shall be scattered hither and thither for meat; and if they be not satisfied, they shall even murmur.
Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
16 But I will sing to thy strength, and in the morning will I exult [in] thy mercy; for thou hast been my supporter, and my refuge in the day of mine affliction.
Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
17 [Thou art] my helper; to thee, my God, will I sing; thou art my supporter, O my God, [and] my mercy.
A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
