Job 13
1 Behold, mine eye has seen these things, and mine ear has heard [them].
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 And I know all that ye too know; and I have not less understanding than you.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Nevertheless I will speak to the Lord, and I will reason before him, if he will.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 But ye are all bad physicians, and healers of diseases.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 But would that ye were silent, and it would be wisdom to you in the end.
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 But hear ye the reasoning of my mouth, and attend to the judgment of my lips.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Do ye not speak before the Lord, and utter deceit before him?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Or will ye draw back? nay do, ye yourselves be judges.
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 For [it were] well if he would thoroughly search you: for though doing all things [in your power] ye should attach yourselves to him,
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 he will not reprove you at all the less: but if moreover ye should secretly respect persons,
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 shall not his whirlpool sweep you round, and terror from him fall upon you?
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 And your glorying shall prove in the end to you like ashes, and your body [like a body] of clay.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Be silent, that I may speak, and cease from [mine] anger,
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 while I may take my flesh in my teeth, and put my life in my hand.
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Though the Mighty One should lay hand upon me, forasmuch as he has begun, verily I will speak, and plead before him.
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 And this shall turn to me for salvation; for fraud shall have no entrance before him.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Hear, hear ye my words, for I will declare in your hearing.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Behold, I am near my judgment: I know that I shall appear evidently just.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 For who is he that shall plead with me, that I should now be silent, and expire?
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 But grant me two things: then I will not hide myself from thy face.
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 Withhold [thine] hand from me: and let not thy fear terrify me.
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 Then shalt thou call, and I will hearken to thee: or thou shalt speak, and I will give thee an answer.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 How many are my sins and my transgressions? teach me what they are.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Wherefore hidest thou thyself from me, and deemest me thine enemy?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Wilt thou be startled [at me], as [at] a leaf shaken by the wind? or wilt thou set thyself against me as against grass borne upon the breeze?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 for thou hast written evil things against me, and thou hast compassed me with the sins of my youth.
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 And thou hast placed my foot in the stocks; and thou hast watched all my works, and hast penetrated my heels.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 [I am as] that which waxes old like a bottle, or like a moth-eaten garment.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
