Psalms 109
1 To the chief music-maker. Of David. A Psalm. God of my praise, let my prayer be answered;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For the mouth of the sinner is open against me in deceit: his tongue has said false things against me.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 Words of hate are round about me; they have made war against me without cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 For my love they give me back hate; but I have given myself to prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 They have put on me evil for good; hate in exchange for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Put an evil man over him; and let one be placed at his right hand to say evil of him.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, let the decision go against him; and may his prayer become sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his life be short; let another take his position of authority.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his children have no father, and his wife be made a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his children be wanderers, looking to others for their food; let them be sent away from the company of their friends.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let his creditor take all his goods; and let others have the profit of his work.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let no man have pity on him, or give help to his children when he is dead.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his seed be cut off; in the coming generation let their name go out of memory.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Let the Lord keep in mind the wrongdoing of his fathers; and may the sin of his mother have no forgiveness.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be ever before the eyes of the Lord, so that the memory of them may be cut off from the earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 Because he had no mercy, but was cruel to the low and the poor, designing the death of the broken-hearted.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 As he took pleasure in cursing, so let it come on him; and as he had no delight in blessing, let it be far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 He put on cursing like a robe, and it has come into his body like water, and into his bones like oil.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Let it be to him as a robe which he puts on, let it be like a band which is round him at all times.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 Let this be the reward given to my haters from the Lord, and to those who say evil of my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But, O Lord God, give me your help, because of your name; take me out of danger, because your mercy is good.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am poor and in need, and my heart is wounded in me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am gone like the shade when it is stretched out: I am forced out of my place like a locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are feeble for need of food; there is no fat on my bones.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 As for me, they make sport of me; shaking their heads when they see me.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Give me help, O Lord my God; in your mercy be my saviour;
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 So that they may see that it is the work of your hand; that you, Lord, have done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 They may give curses but you give blessing; when they come up against me, put them to shame; but let your servant be glad.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let my haters be clothed with shame, covering themselves with shame as with a robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will give the Lord great praise with my mouth; yes, I will give praise to him among all the people.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he is ever at the right hand of the poor, to take him out of the hands of those who go after his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
