< Psalms 104 >

1 Give praise to the Lord, O my soul. O Lord my God, you are very great; you are robed with honour and power.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
2 You are clothed with light as with a robe; stretching out the heavens like a curtain:
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 The arch of your house is based on the waters; you make the clouds your carriage; you go on the wings of the wind:
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
4 He makes winds his angels, and flames of fire his servants.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
5 He has made the earth strong on its bases, so that it may not be moved for ever and ever;
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
6 Covering it with the sea as with a robe: the waters were high over the mountains;
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
7 At the voice of your word they went in flight; at the sound of your thunder they went away in fear;
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
8 The mountains came up and the valleys went down into the place which you had made ready for them.
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 You made a limit over which they might not go, so that the earth would never again be covered by them.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
10 You sent the springs into the valleys; they are flowing between the hills.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
11 They give drink to every beast of the field; the mountain asses come to them for water.
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
12 The birds of the air have their resting-places by them, and make their song among the branches.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 He sends down rain from his store-houses on the hills: the earth is full of the fruit of his works.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 He makes the grass come up for the cattle, and plants for the use of man; so that bread may come out of the earth;
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 And wine to make glad the heart of man, and oil to make his face shining, and bread giving strength to his heart.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
16 The trees of the Lord are full of growth, the cedars of Lebanon of his planting;
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
17 Where the birds have their resting-places; as for the stork, the tall trees are her house.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
18 The high hills are a safe place for the mountain goats, and the rocks for the small beasts.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
19 He made the moon for a sign of the divisions of the year; teaching the sun the time of its going down.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
20 When you make it dark, it is night, when all the beasts of the woods come quietly out of their secret places.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
21 The young lions go thundering after their food; searching for their meat from God.
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
22 The sun comes up, and they come together, and go back to their secret places to take their rest.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
23 Man goes out to his work, and to his business, till the evening.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 O Lord, how great is the number of your works! in wisdom you have made them all; the earth is full of the things you have made.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
25 There is the great, wide sea, where there are living things, great and small, more than may be numbered.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 There go the ships; there is that great beast, which you have made as a plaything.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
27 All of them are waiting for you, to give them their food in its time.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 They take what you give them; they are full of the good things which come from your open hand.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 If your face is veiled, they are troubled; when you take away their breath, they come to an end, and go back to the dust.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
30 If you send out your spirit, they are given life; you make new the face of the earth.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
31 Let the glory of the Lord be for ever; let the Lord have joy in his works:
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
32 At whose look the earth is shaking; at whose touch the mountains send out smoke.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 I will make songs to the Lord all my life; I will make melody to my God while I have my being.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
34 Let my thoughts be sweet to him: I will be glad in the Lord.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 Let sinners be cut off from the earth, and let all evil-doers come to an end. Give praise to the Lord, O my soul. Give praise to the Lord.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.

< Psalms 104 >