< Proverbs 5 >
1 My son, give attention to my wisdom; let your ear be turned to my teaching:
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 So that you may be ruled by a wise purpose, and your lips may keep knowledge.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 For honey is dropping from the lips of the strange woman, and her mouth is smoother than oil;
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 But her end is bitter as wormwood, and sharp as a two-edged sword;
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5 Her feet go down to death, and her steps to the underworld; (Sheol )
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol )
6 She never keeps her mind on the road of life; her ways are uncertain, she has no knowledge.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Give ear to me then, my sons, and do not put away my words from you.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Go far away from her, do not come near the door of her house;
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 For fear that you may give your honour to others, and your wealth to strange men:
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 And strange men may be full of your wealth, and the fruit of your work go to the house of others;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 And you will be full of grief at the end of your life, when your flesh and your body are wasted;
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 And you will say, How was teaching hated by me, and my heart put no value on training;
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 I did not give attention to the voice of my teachers, my ear was not turned to those who were guiding me!
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 I was in almost all evil in the company of the people.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Let water from your store and not that of others be your drink, and running water from your fountain.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Let not your springs be flowing in the streets, or your streams of water in the open places.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Let them be for yourself only, not for other men with you.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Let blessing be on your fountain; have joy in the wife of your early years.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 As a loving hind and a gentle doe, let her breasts ever give you rapture; let your passion at all times be moved by her love.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 Why let yourself, my son, go out of the way with a strange woman, and take another woman in your arms?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 For a man's ways are before the eyes of the Lord, and he puts all his goings in the scales.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 The evil-doer will be taken in the net of his crimes, and prisoned in the cords of his sin.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 He will come to his end for need of teaching; he is so foolish that he will go wandering from the right way.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.