Mark 12
1 And he gave them teaching in the form of stories. A man had a vine-garden planted, and put a wall about it, and made a place for crushing out the wine, and put up a tower, and let it out to field-workers, and went into another country.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 And when the time came, he sent a servant to get from the workmen some of the fruit of the garden.
A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 And they took him, and gave him blows, and sent him away with nothing.
Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.
4 And again he sent to them another servant; and they gave him wounds on the head, and were very cruel to him.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.
5 And he sent another; and they put him to death: and a number of others, whipping some, and putting some to death.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.
6 He still had one, a dearly loved son: he sent him last to them, saying, They will have respect for my son.
Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.
7 But those workmen said among themselves, This is he who will one day be the owner of the property; come, let us put him to death, and the heritage will be ours.
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.
8 And they took him and put him to death, pushing his body out of the garden.
Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
9 What then will the master of the garden do? He will come and put the workmen to death, and will give the garden into the hands of others.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Have you not seen this which is in the Writings: The stone which the builders put on one side, the same was made the chief stone of the building:
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 This was the Lord's doing, and it is a wonder in our eyes?
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 And they made attempts to take him; but they were in fear of the people, because they saw that the story was against them; and they went away from him.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Then they sent to him certain of the Pharisees and the Herodians, so that they might make use of his words to take him by a trick.
Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 And when they had come, they said to him, Master, we are certain that you are true, and have no fear of anyone: you have no respect for a man's position, but you are teaching the true way of God: Is it right to give taxes to Caesar or not?
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Are we to give or not to give? But he, conscious of their false hearts, said to them, Why do you put me to the test? give me a penny, so that I may see it.
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 And they gave him one. And he said to them, Whose is this image and name on it? And they said to him, Caesar's.
A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 And Jesus said to them, Give to Caesar the things which are Caesar's, and to God the things which are God's. And they were full of wonder at him.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 And there came to him Sadducees, who say there is no coming back from the dead; and they put a question to him, saying,
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 Master, in the law Moses says, If a man's brother comes to his end, and has a wife still living and no child, it is right for his brother to take his wife, and get a family for his brother.
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.
20 There were seven brothers: and the first took a wife, and at his death there were no offspring;
I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.
21 And the second took her, and at his death there were no offspring; and the third the same:
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 And all the seven had no seed. Last of all the woman herself came to her death.
A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.
23 In the future life, when they come back from the dead, whose wife will she be? for the seven had her for a wife.
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.
24 Jesus said to them, Is not this the reason for your error, that you have no knowledge of the holy Writings or of the power of God?
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?
25 When they come back from the dead, they do not get married, but are like the angels in heaven.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 But as to the dead coming back to life; have you not seen in the book of Moses, about the burning thorn-tree, how God said to him, I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?
27 He is not the God of the dead, but of the living: you are greatly in error.
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 And one of the scribes came, and hearing their argument together, and seeing that he had given them a good answer, put the question to him, Which law is the first of all?
Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
29 Jesus said in answer, The first is, Give ear, O Israel: The Lord our God is one Lord;
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 And you are to have love for the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind, and with all your strength.
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
31 The second is this, Have love for your neighbour as for yourself. There is no other law greater than these.
Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.
32 And the scribe said to him, Truly, Master, you have well said that he is one, and there is no other but he:
I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 And to have love for him with all the heart, and with all the mind, and with all the strength, and to have the same love for his neighbour as for himself, is much more than all forms of offerings.
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.
34 And when Jesus saw that he gave a wise answer, he said to him, You are not far from the kingdom of God. And every man after that was in fear of questioning him any more.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.
35 And Jesus, when he was teaching in the Temple, said, How do the scribes say that the Christ is the Son of David?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 David himself said in the Holy Spirit, The Lord said to my Lord, Be seated at my right hand, till I put those who are against you under your feet.
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.
37 David himself gives him the name of Lord; and how then is he his son? And the common people gave ear to him gladly.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 And in his teaching he said, Be on your watch against the scribes, whose pleasure it is to go about in long robes and be respected in the market-places,
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,
39 And to have the chief seats in the Synagogues and the first places at feasts;
A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 Who take away the property of widows, and before the eyes of men make long prayers; these will be judged more hardly.
Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 And he took a seat by the place where the money was kept, and saw how the people put money into the boxes: and a number who had wealth put in much.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 And there came a poor widow, and she put in two little bits of money, which make a farthing.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.
43 And he made his disciples come to him, and said to them, Truly I say to you, This poor widow has put in more than all those who are putting money into the box:
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 Because they all put in something out of what they had no need for; but she out of her need put in all she had, even all her living.
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
