John 6
1 After these things Jesus went away to the other side of the sea of Galilee — that is, the sea of Tiberias.
Ježíš se vydal na druhou stranu Galilejského jezera, jinak zvaného Tiberiadské.
2 And a great number of people went after him because they saw the signs which he did on those who were ill.
Lidé viděli, že mnohé uzdravil, a hrnuli se za ním v zástupech.
3 Then Jesus went up the mountain and was seated there with his disciples.
Ježíš vystoupil na jednu horu a tam se posadil se svými učedníky.
4 Now the Passover, a feast of the Jews, was near.
Bylo krátce před velikonočními svátky
5 Lifting up his eyes, Jesus saw a great number of people coming to where he was, and he said to Philip, Where may we get bread for all these people?
a Ježíš ze svého vyvýšeného místa viděl, že se mnoho poutníků připojuje k zástupu jeho posluchačů. Obrátil se na Filipa s otázkou: „Kde nakoupíme tolik chleba, aby se všichni ti lidé najedli?“
6 This he said, testing him: for he had no doubt what he himself would do.
(Ježíš chtěl tou otázkou vyzkoušet Filipovu víru; sám již věděl, jak tu situaci vyřeší.)
7 Philip made answer, Bread to the value of two hundred pence would not be enough even to give everyone a little.
Filip mu odpověděl: „Pane, i kdybychom měli chleba za deset tisíc, stále by to pro ně bylo málo, i kdyby každý jen ochutnal.“
8 One of his disciples, Andrew, the brother of Simon Peter, said to Jesus,
Jeden z učedníků, Šimonův bratr Ondřej, Ježíše upozornil:
9 There is a boy here with five barley cakes and two fishes: but what is that among such a number?
„Je tu jeden chlapec, který má s sebou pět ječných chlebů a dvě ryby. Ale to je jako kapka do moře!“
10 Jesus said, Let the people be seated. Now there was much grass in that place. And those seated on the grass were about five thousand.
„Zařiďte, ať se všichni lidé posadí, “přikázal Ježíš učedníkům. Rozsadili se tedy pohodlně po travnatém úbočí; jen mužů tam bylo asi pět tisíc.
11 Then Jesus took the cakes and having given praise to God, he gave them to the people who were seated, and the fishes in the same way, as much as they had need of.
Ježíš vzal těch pět chlebů, poděkoval za ně Bohu, rozlamoval je a učedníci je roznášeli sedícím. Stejně tak učinil i s rybami a každý dostal, kolik chtěl.
12 And when they had had enough, Jesus said to his disciples, Take up the broken bits which are over, so that nothing may be wasted.
Když se všichni najedli, přikázal Ježíš učedníkům: „Seberte všechny zbytky, ať nic nepřijde nazmar.“
13 So they took them up: twelve baskets full of broken bits of the five cakes which were over after the people had had enough.
Nasbírali dvanáct košů zbytků.
14 And when the people saw the sign which he had done, they said, Truly, this is the prophet who is to come into the world.
Lidé si uvědomili, jak velký zázrak Ježíš udělal, a s úžasem říkali: „To je jistě ten prorok, na kterého už tak dlouho čekáme.“A chtěli ho provolat králem, třeba proti jeho vůli. Ježíš to však poznal, a proto se vrátil sám do hor.
15 Now when Jesus saw that the people were about to come and take him by force to make him a king, he went away again up the mountain by himself.
16 When evening came the disciples went down to the sea;
Když nastal večer, odešli učedníci dolů k jezeru.
17 And they took a boat and went across the sea in the direction of Capernaum. By then it was dark and still Jesus had not come to them.
Tma houstla, Ježíš stále nepřicházel, a tak učedníci nasedli do člunu a plavili se do Kafarnaum.
18 The sea was getting rough because of a strong wind which was blowing.
Začal vát prudký vítr a jezero se vzdulo silným vlnobitím.
19 After they had gone three or four miles they saw Jesus walking on the sea and coming near to the boat; and they had great fear.
Když učedníci urazili pět šest kilometrů od břehu, uviděli Ježíše, jak k nim přichází po vodě. Protože ho hned nepoznali, zmocnil se jich strach.
20 But he said to them, It is I, have no fear.
Ježíš je však uklidnil: „Nebojte se, to jsem já!“
21 Then they readily took him into the boat: and straight away the boat was at the land to which they were going.
Tak ho pozvali s radostí k sobě do člunu a brzy byli u břehu.
22 The day after, the people who were on the other side of the sea saw that only one small boat had been there, that Jesus had not gone in that boat with the disciples, but that the disciples had gone away by themselves.
Zástupy na protějším břehu čekaly na Ježíše až do rána. Věděly totiž, že učedníci odpluli do Kafarnaum bez něho na jediném člunu, který měli.
23 Some other boats, however, came from Tiberias near to the place where they had taken the bread after the Lord had given praise.
K místu, kde Ježíš nasytil zástup, připlulo příštího dne několik člunů z Tiberiady.
24 So when the people saw that Jesus was not there, or his disciples, they got into those boats and went over to Capernaum looking for Jesus.
Když lidé poznali, že se nedočkají ani Ježíše, ani učedníků, nasedli někteří do těch lodí, přeplavili se do Kafarnaum a tam Ježíše skutečně nalezli. Ptali se ho: „Mistře, jak jsi se sem dostal?“
25 And when they came across him on the other side of the sea they said, Rabbi, when did you come here?
26 Jesus, answering them, said, Truly I say to you, You come after me, not because you saw signs, but because you were given the bread and had enough.
Ježíš jim místo odpovědi řekl: „Stále ještě nechápete pravý smysl mých činů. Hledáte mne teď jen proto, že jsem vás včera nasytil.
27 Let your work not be for the food which comes to an end, but for the food which goes on for eternal life, which the Son of man will give to you, for on him has God the Father put his mark. (aiōnios g166)
Proč se staráte pořád o tak pomíjivé věci, o jídlo a pití? Usilujte o duchovní pokrm, kterým byste rostli pro věčný život. Nabízím vám ho, protože mne k tomu pověřil Bůh, můj Otec.“ (aiōnios g166)
28 Then they said to him, How may we do the works of God?
„A co bychom měli dělat, abychom se Bohu líbili?“ptali se.
29 Jesus, answering, said to them, This is to do the work of God: to have faith in him whom God has sent.
„Bůh od vás žádá jenom jedno, “odpověděl. „Věřte v jeho Syna, kterého poslal!“
30 So they said, What sign do you give us, so that we may see and have faith in you? What do you do?
„Jak nám dokážeš, že jsi Bohem poslaný Mesiáš?“namítli někteří. „Ty jsi sice nasytil několika chleby zástup,
31 Our fathers had the manna in the waste land, as the Writings say, He gave them bread from heaven.
ale Mojžíš dělal pro naše předky na poušti větší zázraky. Je přece o něm psáno: ‚Sytil je manou – chlebem z nebe.‘“
32 Jesus then said to them, Truly I say to you, What Moses gave you was not the bread from heaven; it is my Father who gives you the true bread from heaven.
„Ten chléb jim nedával Mojžíš, ale můj Otec, “řekl na to Ježíš. „On vám nabízí pravý chléb a tím i život věčný.“
33 The bread of God is the bread which comes down out of heaven and gives life to the world.
34 Ah, Lord, they said, give us that bread for ever!
„Pane, “prosili ho lidé, „dávej nám ten chléb pořád!“
35 And this was the answer of Jesus: I am the bread of life. He who comes to me will never be in need of food, and he who has faith in me will never be in need of drink.
„Já jsem ten životodárný chléb. Kdo přijde ke mně, nebude už nikdy hladovět,
36 But it is as I said to you: you have seen me, and still you have no faith.
a kdo ve mne uvěří, nebude nikdy žíznit, “odpověděl jim Ježíš a pokračoval: „Slyšeli jste má slova, viděli jste mé činy, a přece mi nevěříte.
37 Whatever the Father gives to me will come to me; and I will not send away anyone who comes to me.
Každý, koho mi Bůh dává, přichází ke mně a já ho neodmítám.
38 For I have come down from heaven, not to do my pleasure, but the pleasure of him who sent me.
Přišel jsem z nebe ne proto, abych dělal, co chci, ale abych plnil vůli nebeského Otce.
39 And this is the pleasure of him who sent me, that I am not to let out of my hands anything which he has given me, but I am to give it new life on the last day.
A ten si přeje, abych nikoho z těch, které mi svěřil, neztratil, ale vzkřísil je v den svého druhého příchodu k věčnému životu.
40 This, I say, is my Father's pleasure, that everyone who sees the Son and has faith in him may have eternal life: and I will take him up on the last day. (aiōnios g166)
Boží vůle je, aby každý, kdo se rozhodne pro Syna a uvěří v něho, získal věčný život. Já ho vzkřísím v onen den.“ (aiōnios g166)
41 Now the Jews said bitter things about Jesus because of his words, I am the bread which came down from heaven.
Židy pobouřilo, že se přirovnal ke chlebu přicházejícímu z nebe.
42 And they said, Is not this Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we have seen? How is it then that he now says, I have come down from heaven?
„Je to přece Ježíš, Josefův syn! Dobře známe jeho rodiče. A to se nám odvažuje tvrdit, že pochází z nebe?“volali rozhořčeně.
43 Jesus made answer and said, Do not say things against me, one to another.
„Nevzpírejte se tomu, “řekl Ježíš.
44 No man is able to come to me if the Father who sent me does not give him the desire to come: and I will take him up from the dead on the last day.
„Sám Bůh mne poslal k vám a vás přivádí ke mně, abyste ve mne uvěřili a já vás vzkřísil k věčnému životu.
45 The writings of the prophets say, And they will all have teaching from God. Everyone whose ears have been open to the teaching of the Father comes to me.
Proroci přece předpověděli, že Bůh ke každému člověku promluví. Kdo dbá na tento Otcův hlas, přijde určitě ke mně.
46 Not that anyone has ever seen the Father; only he who is from God, he has seen the Father.
To ovšem neznamená, že pozná o Bohu všechno – jenom já jsem Otce viděl a znám ho.
Znovu vám opakuji, že každý, kdo mi uvěří, získává věčný život. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Já jsem ten životodárný chléb.
49 Your fathers took the manna in the waste land — and they are dead.
Vaši předkové jedli na poušti manu, a přesto zemřeli.
50 The bread which comes from heaven is such bread that a man may take it for food and never see death.
Kdo však okusí skutečný nebeský chléb – a to jsem já, nezemře.
51 I am the living bread which has come from heaven: if any man takes this bread for food he will have life for ever: and more than this, the bread which I will give is my flesh which I will give for the life of the world. (aiōn g165)
Kdo se mnou sytí, bude věčně žít. Tím chlebem je mé tělo a já je obětuji, aby svět mohl žít.“ (aiōn g165)
52 Then the Jews had an angry discussion among themselves, saying, How is it possible for this man to give us his flesh for food?
To vyvolalo mezi posluchači nový rozruch: „Jak si to představuje, cožpak můžeme jíst jeho tělo?“
53 Then Jesus said to them, Truly I say to you, If you do not take the flesh of the Son of man for food, and if you do not take his blood for drink, you have no life in you.
Na to jim Ježíš řekl: „Je to tak. Žádný z vás sám o sobě nebude žít věčně. Chcete-li mít věčný život, musíte se sytit mým tělem a krví.
54 He who takes my flesh for food and my blood for drink has eternal life: and I will take him up from the dead at the last day. (aiōnios g166)
Jedině ten, kdo přijme moji oběť, bude žít na věky a já ho vzkřísím v poslední den. (aiōnios g166)
55 My flesh is true food and my blood is true drink.
Moje oběť je váš pravý duchovní pokrm a nápoj.
56 He who takes my flesh for food and my blood for drink is in me and I in him.
Kdo ji přijme, ten je se mnou nerozlučně spojen.
57 As the living Father has sent me, and I have life because of the Father, even so he who takes me for his food will have life because of me.
Já mu budu zdrojem života, který vyvěrá z Otce.
58 This is the bread which has come down from heaven. It is not like the food which your fathers had: they took of the manna, and are dead; but he who takes this bread for food will have life for ever. (aiōn g165)
Proto je moje oběť ten pravý nebeský chléb. Vaši předkové jedli manu, a přece zemřeli. Jestliže vy přijmete mne jako svůj chléb, budete žít věčně.“ (aiōn g165)
59 Jesus said these things in the Synagogue while he was teaching at Capernaum.
To Ježíš prohlásil v kafarnaumské synagoze.
60 Then, hearing this, a number of his disciples said, This is a hard saying; who is able to take in such teaching?
Mnozí z jeho dosavadních přívrženců teď říkali: „Co je to za nesmysly, to se nedá poslouchat!“
61 When Jesus became conscious that his disciples were protesting about what he said, he said to them, Does this give you trouble?
Ježíš uslyšel, že se je ho posluchači rozhořčují, a zeptal se jich: „To je vám kamenem úrazu?
62 What then will you say if you see the Son of man going up to where he was before?
A co řeknete, až uvidíte, jak vystupuji tam, odkud jsem přišel?
63 The spirit is the life giver; the flesh is of no value: the words which I have said to you are spirit and they are life.
Mluvil jsem o duchovních skutečnostech, ale vy chápete moje výroky hmotně. Váš rozum na to nestačí, jenom Duch vám pomůže, abyste pochopili a získali tak život.
64 But still some of you have no faith. For it was clear to Jesus from the first who they were who had no faith, and who it was who would be false to him.
Ale někteří mi nevěříte.“Ježíš totiž hned poznal, kdo k němu přistupoval s nedůvěrou a kdo ho zradí.
65 And he said, This is why I said to you, No man is able to come to me if he is not given the power to do so by the Father.
Pak dodal: „Proto jsem vám řekl, že vám ke mně může otevřít cestu jedině Bůh.“
66 Because of what he said, a number of the disciples went back and would no longer go with him.
Tehdy Ježíše opustilo mnoho dosavadních přívrženců.
67 So Jesus said to the twelve, Have you a desire to go away?
Obrátil se tedy ke svým dvanácti nejbližším s otázkou: „Co vy, chcete mě také opustit?“
68 Then Simon Peter gave this answer: Lord, to whom are we to go? you have the words of eternal life; (aiōnios g166)
Šimon Petr odpověděl za všechny: „Pane, ke komu bychom šli? Tvoje slova pro nás znamenají věčný život. (aiōnios g166)
69 And we have faith and are certain that you are the Holy One of God.
Uvěřili jsme a poznali, že jsi Kristus, Boží Syn.“
70 Then Jesus said, Did I not make a selection of you, the twelve, and one of you is a son of the Evil One?
Ježíš na to řekl: „Vás dvanáct jsem si vyvolil, a přece i v jednom z vás je ďábel.“
71 He was talking of Judas, the son of Simon Iscariot. It was he who was to be false to Jesus — one of the twelve.
Myslel tím Jidáše, syna Šimona Iškariotského. Věděl, že ten ho zradí, třebaže byl jedním z jeho dvanácti učedníků.
