Job 9
1 And Job made answer and said,
Odpověděv pak Job, řekl:
2 Truly, I see that it is so: and how is it possible for a man to get his right before God?
I ovšem vím, žeť tak jest; nebo jak by mohl člověk spravedliv býti před Bohem silným?
3 If a man was desiring to go to law with him, he would not be able to give him an answer to one out of a thousand questions.
A chtěl-li by se hádati s ním, nemohl by jemu odpovědíti ani na jedno z tisíce slov.
4 He is wise in heart and great in strength: who ever made his face hard against him, and any good came of it?
Moudrého jest srdce a silný v moci. Kdo zatvrdiv se proti němu, pokoje užil?
5 It is he who takes away the mountains without their knowledge, overturning them in his wrath:
On přenáší hory, než kdo shlédne, a podvrací je v prchlivosti své.
6 Who is moving the earth out of its place, so that its pillars are shaking:
On pohybuje zemí z místa jejího, tak že se třesou sloupové její.
7 Who gives orders to the sun, and it does not give its light; and who keeps the stars from shining.
On když zapovídá slunci, nevychází, a hvězdy zapečeťuje.
8 By whose hand the heavens were stretched out, and who is walking on the waves of the sea:
On roztahuje nebe sám, a šlapá po vlnách mořských.
9 Who made the Bear and Orion, and the Pleiades, and the store-houses of the south:
On učinil Arktura, Oriona, Kuřátka a hvězdy skryté na poledne.
10 Who does great things not to be searched out; yes, wonders without number.
On činí věci veliké, a to nevystižitelné a divné, jimž není počtu.
11 See, he goes past me and I see him not: he goes on before, but I have no knowledge of him.
Ano jde-li mimo mne, tedy nevidím; ovšem když pomíjí, neznamenám ho.
12 If he puts out his hand to take, by whom may it be turned back? who may say to him, What are you doing?
Tolikéž jestliže co uchvátí, kdo mu to rozkáže navrátiti? Kdo dí jemu: Co činíš?
13 God's wrath may not be turned back; the helpers of Rahab were bent down under him.
Nezdržel-li by Bůh hněvu svého, klesli by před ním spolu spuntovaní, jakkoli mocní.
14 How much less may I give an answer to him, using the right words in argument with him?
Jakž bych já tedy jemu odpovídati, a jaká slova svá proti němu vyhledati mohl?
15 Even if my cause was good, I would not be able to give an answer; I would make request for grace from him who was against me.
Kterémuž, bych i spravedliv byl, nebudu odpovídati, ale před soudcím svým pokořiti se budu.
16 If I had sent for him to be present, and he had come, I would have no faith that he would give ear to my voice.
Ač bych pak i volal, a on mi se ozval, neuvěřím, aby vyslyšel hlas můj,
17 For I would be crushed by his storm, my wounds would be increased without cause.
Poněvadž vichřicí setřel mne, rozmnožil rány mé bez příčiny.
18 He would not let me take my breath, but I would be full of bitter grief.
Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.
19 If it is a question of strength, he says, Here I am! and if it is a question of a cause at law, he says, Who will give me a fixed day?
Obrátil-li bych se k moci, aj, onť jest nejsilnější; pakli k soudu, kdo mi rok složí?
20 Though I was in the right, he would say that I was in the wrong; I have done no evil; but he says that I am a sinner.
Jestliže se za spravedlivého stavěti budu, ústa má potupí mne; pakli za upřímého, převráceného mne býti ukáží.
21 I have done no wrong; I give no thought to what becomes of me; I have no desire for life.
Jsem-li upřímý, nebudu věděti toho; nenáviděti budu života svého.
22 It is all the same to me; so I say, He puts an end to the sinner and to him who has done no wrong together.
Jediná jest věc, pročež jsem to mluvil, že upřímého jako bezbožného on zahlazuje.
23 If death comes suddenly through disease, he makes sport of the fate of those who have done no wrong.
Jestliže bičem náhle usmrcuje, zkušování nevinných se posmívá;
24 The land is given into the power of the evil-doer; the faces of its judges are covered; if not by him, then who has done it?
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
25 My days go quicker than a post-runner: they go in flight, they see no good.
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
26 They go rushing on like reed-boats, like an eagle dropping suddenly on its food.
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
27 If I say, I will put my grief out of mind, I will let my face be sad no longer and I will be bright;
Dím-li: Zapomenu se na své naříkání, zanechám horlení svého, a posilím se:
28 I go in fear of all my pains; I am certain that I will not be free from sin in your eyes.
Lekám se všech bolestí svých, vida, že mne jich nezprostíš.
29 You will not let me be clear of sin! why then do I take trouble for nothing?
Jestli jsem bezbožný, pročež bych nadarmo pracoval?
30 If I am washed with snow water, and make my hands clean with soap;
Ano bych se i umyl vodou sněžnou, a očistil mýdlem ruce své,
31 Then you will have me pushed into the dust, so that I will seem disgusting to my very clothing.
Tedy v jámě pohřížíš mne, tak že se ode mne zprzní i to roucho mé.
32 For he is not a man as I am, that I might give him an answer, that we might come together before a judge.
Nebo Bůh není člověkem jako já, jemuž bych odpovídati mohl, a abychom vešli spolu v soud.
33 There is no one to give a decision between us, who might have control over us.
Aniž máme prostředníka mezi sebou, kterýž by rozhodl nás oba.
34 Let him take away his rod from me and not send his fear on me:
Kdyby odjal ode mne prut svůj, a strach jeho aby mne nekormoutil,
35 Then I would say what is in my mind without fear of him; for there is no cause of fear in myself.
Tehdáž bych mluvil, a nebál bych se, poněvadž není toho tak při mně.
