Job 27
1 And Job again took up the word and said,
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 By the life of God, who has taken away my right; and of the Ruler of all, who has made my soul bitter;
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 (For all my breath is still in me, and the spirit of God is my life; )
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Truly, there is no deceit in my lips, and my tongue does not say what is false.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Let it be far from me! I will certainly not say that you are right! I will come to death before I give up my righteousness.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 I will keep it safe, and will not let it go: my heart has nothing to say against any part of my life.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Let my hater be like the evil man, and let him who comes against me be as the sinner.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what is the hope of the sinner when he is cut off, when God takes back his soul?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Will his cry come to the ears of God when he is in trouble?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Will he take delight in the Ruler of all, and make his prayer to God at all times?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I will give you teaching about the hand of God; I will not keep secret from you what is in the mind of the Ruler of all.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Truly, you have all seen it yourselves; why then have you become completely foolish?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This is the punishment of the evil-doer from God, and the heritage given to the cruel by the Ruler of all.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 If his children are increased, it is for the sword; and his offspring have not enough bread.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 When those of his house who are still living come to their end by disease, they are not put into the earth, and their widows are not weeping for them.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Though he may get silver together like dust, and make ready great stores of clothing;
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 He may get them ready, but the upright will put them on, and he who is free from sin will take the silver for a heritage.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 His house has no more strength than a spider's thread, or a watchman's tent.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 He goes to rest full of wealth, but does so for the last time: on opening his eyes, he sees it there no longer.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Fears overtake him like rushing waters; in the night the storm-wind takes him away.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 The east wind takes him up and he is gone; he is forced violently out of his place.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 God sends his arrows against him without mercy; he goes in flight before his hand.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 Men make signs of joy because of him, driving him from his place with sounds of hissing.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
