Ecclesiastes 7
1 A good name is better than oil of great price, and the day of death than the day of birth.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 It is better to go to the house of weeping, than to go to the house of feasting; because that is the end of every man, and the living will take it to their hearts.
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Sorrow is better than joy; when the face is sad the mind gets better.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 The hearts of the wise are in the house of weeping; but the hearts of the foolish are in the house of joy.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 It is better to take note of the protest of the wise, than for a man to give ear to the song of the foolish.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Like the cracking of thorns under a pot, so is the laugh of a foolish man; and this again is to no purpose.
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 The wise are troubled by the ways of the cruel, and the giving of money is the destruction of the heart.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 The end of a thing is better than its start, and a gentle spirit is better than pride.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Be not quick to let your spirit be angry; because wrath is in the heart of the foolish.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Say not, Why were the days which have gone by better than these? Such a question comes not from wisdom.
Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Wisdom together with a heritage is good, and a profit to those who see the sun.
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Wisdom keeps a man from danger even as money does; but the value of knowledge is that wisdom gives life to its owner.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Give thought to the work of God. Who will make straight what he has made bent?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 In the day of wealth have joy, but in the day of evil take thought: God has put the one against the other, so that man may not be certain what will be after him.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 These two have I seen in my life which is to no purpose: a good man coming to his end in his righteousness, and an evil man whose days are long in his evil-doing.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Be not given overmuch to righteousness and be not over-wise. Why let destruction come on you?
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Be not evil overmuch, and be not foolish. Why come to your end before your time?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 It is good to take this in your hand and not to keep your hand from that; he who has the fear of God will be free of the two.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Wisdom makes a wise man stronger than ten rulers in a town.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 There is no man on earth of such righteousness that he does good and is free from sin all his days.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Do not give ear to all the words which men say, for fear of hearing the curses of your servant.
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 Your heart has knowledge how frequently others have been cursed by you.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 All this I have put to the test by wisdom; I said, I will be wise, but it was far from me.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Far off is true existence, and very deep; who may have knowledge of it?
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 I gave my mind to knowledge and to searching for wisdom and the reason of things, and to the discovery that sin is foolish, and that to be foolish is to be without one's senses.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 And I saw a thing more bitter than death, even the woman whose heart is full of tricks and nets, and whose hands are as bands. He with whom God is pleased will get free from her, but the sinner will be taken by her.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Look! this I have seen, said the Preacher, taking one thing after another to get the true account,
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 For which my soul is still searching, but I have it not; one man among a thousand have I seen; but a woman among all these I have not seen.
Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 This only have I seen, that God made men upright, but they have been searching out all sorts of inventions.
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
