Ecclesiastes 4
1 And again I saw all the cruel things which are done under the sun; there was the weeping of those who have evil done to them, and they had no comforter: and from the hands of the evil-doers there went out power, but they had no comforter.
Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele.
2 So my praise was for the dead who have gone to their death, more than for the living who still have life.
Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes.
3 Yes, happier than the dead or the living seemed he who has not ever been, who has not seen the evil which is done under the sun.
Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem.
4 And I saw that the cause of all the work and of everything which is done well was man's envy of his neighbour. This again is to no purpose and a desire for wind.
Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha.
5 The foolish man, folding his hands, takes the flesh of his body for food.
Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje:
6 One hand full of rest is better than two hands full of trouble and desire for wind.
Lepší jest plná hrst s odpočinutím, nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha.
7 Then I came back, and I saw an example of what is to no purpose under the sun.
Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem:
8 It is one who is by himself, without a second, and without son or brother; but there is no end to all his work, and he has never enough of wealth. For whom, then, am I working and keeping myself from pleasure? This again is to no purpose, and a bitter work.
Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.
9 Two are better than one, because they have a good reward for their work.
Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.
10 And if one has a fall, the other will give him a hand; but unhappy is the man who is by himself, because he has no helper.
Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.
11 So again, if two are sleeping together they are warm, but how may one be warm by himself?
Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje?
12 And two attacked by one would be safe, and three cords twisted together are not quickly broken.
Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.
13 A young man who is poor and wise is better than a king who is old and foolish and will not be guided by the wisdom of others.
Lepší jest dítě chudé a moudré, než král starý a blázen, kterýž neumí již ani napomenutí přijímati,
14 Because out of a prison the young man comes to be king, though by birth he was only a poor man in the kingdom.
Ačkoli z žaláře vychází, aby kraloval, nýbrž i v království svém může na chudobu přijíti.
15 I saw all the living under the sun round the young man who was to be ruler in place of the king.
Viděl jsem všecky živé, kteříž chodí pod sluncem, ani se přídrželi pacholete, potomka onoho, kterýž měl kralovati místo něho.
16 There was no end of all the people, of all those whose head he was, but they who come later will have no delight in him. This again is to no purpose and desire for wind.
Nebývalo konce té vrtkosti všeho lidu, jakž toho, kterýž byl před nimi, takž ani potomci nebudou se těšiti z něho. Protož i to jest marnost a trápení ducha.
