Ecclesiastes 11

1 Put out your bread on the face of the waters; for after a long time it will come back to you again.

Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.

2 Give a part to seven or even to eight, because you have no knowledge of the evil which will be on the earth.

Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.

3 If the clouds are full of rain, they send it down on the earth; and if a tree comes down to the south, or the north, in whatever place it comes down, there it will be.

Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.

4 He who is watching the wind will not get the seed planted, and he who is looking at the clouds will not get in the grain.

Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.

5 As you have no knowledge of the way of the wind, or of the growth of the bones in the body of her who is with child, even so you have no knowledge of the works of God who has made all.

Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.

6 In the morning put your seed into the earth, and till the evening let not your hand be at rest; because you are not certain which will do well, this or that — or if the two will be equally good.

Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.

7 Truly the light is sweet, and it is good for the eyes to see the sun.

Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;

8 But even if a man's life is long and he has joy in all his years, let him keep in mind the dark days, because they will be great in number. Whatever may come is to no purpose.

A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.

9 Have joy, O young man, while you are young; and let your heart be glad in the days of your strength, and go in the ways of your heart, and in the desire of your eyes; but be certain that for all these things God will be your judge.

Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.

10 So put away trouble from your heart, and sorrow from your flesh; because the early years and the best years are to no purpose.

Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.