Romans 8
1 Therefore, there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus.
My, kdo jsme spojeni s Kristem, nemusíme se již obávat žádného odsouzení k smrti.
2 For in Christ Jesus the law of the Spirit of life set you free from the law of sin and death.
Vždyť způsob života, jak jej při nás uskutečňuje oživující Duch skrze naše spojení s Kristem, nás vymanil ze zákonitosti hříchu a ze smrti. Zákon nás sice mohl před zlem varovat, ale nemohl nás před ním uchránit.
3 For what the law was powerless to do in that it was weakened by the flesh, God did by sending His own Son in the likeness of sinful man, as an offering for sin. He thus condemned sin in the flesh,
Proto Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby se stal člověkem a byl pokoušen k neposlušnosti. Takto odsoudil hřích tam, kde nejvíce působí, tedy v lidské přirozenosti.
4 so that the righteous standard of the law might be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh but according to the Spirit.
Tak můžeme i my Ježíšovou zásluhou splnit požadavky zákona, když nepodléháme tomu, co chce tělo, ale jsme vedeni Duchem.
5 Those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh; but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.
Jestliže někdo žije podle své přirozenosti, je ovládán sobeckými touhami. Žije-li však v někom Boží Duch, je jím také usměrňován.
6 The mind of the flesh is death, but the mind of the Spirit is life and peace,
Vlastní touhy vedou ke smrti. Duch Boží však dává život a pokoj. Ti první nemají Boha příliš v lásce, protože je jim nepříjemný a jeho zákony nepřijatelné. Takoví se Bohu ovšem nemohou líbit.
7 because the mind of the flesh is hostile to God: It does not submit to God’s law, nor can it do so.
8 Those controlled by the flesh cannot please God.
9 You, however, are controlled not by the flesh, but by the Spirit, if the Spirit of God lives in you. And if anyone does not have the Spirit of Christ, he does not belong to Christ.
Ale vy, jestliže Boží Duch ve vás působí, jste jím vedeni k docela jinému životu.
10 But if Christ is in you, your body is dead because of sin, yet your spirit is alive because of righteousness.
Patříte-li opravdu Kristu, nemůže to být jinak. Z vlivu zla se vaše tělo vyprostilo Kristovou zásluhou; jeho bezúhonnost vám teď zprostředkovává život, vyvěrající z jeho Ducha.
11 And if the Spirit of Him who raised Jesus from the dead is living in you, He who raised Christ Jesus from the dead will also give life to your mortal bodies through His Spirit, who lives in you.
A tento Duch, jenž vzkřísil z mrtvých Ježíše Krista, vzkřísí i vaše smrtelné tělo, pokud jej v sobě necháte sílit a vládnout.
12 Therefore, brothers, we have an obligation, but it is not to the flesh, to live according to it.
Ano, bratři, teď už nejsme podřízeni tomu, k čemu nás dříve naše přirozenost samozřejmě vedla.
13 For if you live according to the flesh, you will die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.
Kdo totiž sám sobě ve všem vyhoví, ten sám sebe zničí. Kdo však s Boží pomocí vítězí nad svými slabostmi, ten získá nepomíjející život.
14 For all who are led by the Spirit of God are sons of God.
Kdo se dá vést Božím Duchem, smí se právem pokládat za Božího syna a dceru.
15 For you did not receive a spirit of slavery that returns you to fear, but you received the Spirit of sonship, by whom we cry, “Abba! Father!”
Bůh nám daroval postavení vlastních dětí, které se k němu smějí obracet jako k milujícímu Otci a jimž patří všechno, co patří jemu. Duch svatý nás o tom ujišťuje.
16 The Spirit Himself testifies with our spirit that we are God’s children.
17 And if we are children, then we are heirs: heirs of God and co-heirs with Christ—if indeed we suffer with Him, so that we may also be glorified with Him.
18 I consider that our present sufferings are not comparable to the glory that will be revealed in us.
Stejnou slávu, jakou obdařil Krista, jednou přizná i nám, budeme-li ochotni podstoupit i stejné utrpení. Jsem plně přesvědčen, že všechno pozemské trápení neznamená nic proti slávě, která nás nakonec čeká.
19 The creation waits in eager expectation for the revelation of the sons of God.
Vždyť celá příroda dychtivě očekává, kdy se objeví Boží synové v plné slávě.
20 For the creation was subjected to futility, not by its own will, but because of the One who subjected it, in hope
Hříchem se porušilo všechno stvořené; přesto však zde zůstává naděje na vysvobození všeho tvorstva. Svým věrným dá Bůh svobodu a slávu a ostatnímu stvoření vrátí neporušenost.
21 that the creation itself will be set free from its bondage to decay and brought into the glorious freedom of the children of God.
22 We know that the whole creation has been groaning together in the pains of childbirth until the present time.
Jen se podívejte, jak nyní celá příroda úpí a sténá jako v porodních bolestech!
23 Not only that, but we ourselves, who have the firstfruits of the Spirit, groan inwardly as we wait eagerly for our adoption as sons, the redemption of our bodies.
A dokonce i my křesťané, kterým Bůh jako příslib nového života dal svého Ducha, toužebně vyhlížíme viditelný důkaz,
24 For in this hope we were saved; but hope that is seen is no hope at all. Who hopes for what he can already see?
že jsme byli přijati mezi Boží děti, které zachrání k věčnému životu; touto nadějí jsme naplněni. Těšíme se na to, co brzy uvidíme.
25 But if we hope for what we do not yet see, we wait for it patiently.
Čekáme trpělivě, neboť mít naději znamená čekat, i když ještě není nic vidět.
26 In the same way, the Spirit helps us in our weakness. For we do not know how we ought to pray, but the Spirit Himself intercedes for us with groans too deep for words.
My sami jsme slabí a často ani nenacházíme slova k modlitbě. Ale Duch Boží nám přichází na pomoc a úpěnlivě volá za nás slovy, která se vymykají našemu jazyku.
27 And He who searches our hearts knows the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.
A Bůh, který vidí do nejhlubších záhybů lidského srdce, přímluvná volání Ducha přijímá a dobře mu rozumí.
28 And we know that God works all things together for the good of those who love Him, who are called according to His purpose.
Víme, že vše nakonec slouží k prospěchu těch, kteří Boha milují. Ti jsou podle jeho vůle povoláni, aby získali podobu Božího Syna. Mají se stát jeho rodinou a Ježíš bude nejpřednější. Proč jsou k tomu povoláni?
29 For those God foreknew, He also predestined to be conformed to the image of His Son, so that He would be the firstborn among many brothers.
30 And those He predestined, He also called; those He called, He also justified; those He justified, He also glorified.
Protože je Bůh před věky důvěrně poznal a k tomu vyvolil. Tento cíl dosáhnou, protože je ospravedlní a oslaví.
31 What then shall we say in response to these things? If God is for us, who can be against us?
Co z toho plyne? Je-li Bůh s námi, kdo nás může ohrozit?
32 He who did not spare His own Son but gave Him up for us all, how will He not also, along with Him, freely give us all things?
Když neváhal vzdát se kvůli nám svého vlastního Syna, co by pro nás ještě neudělal?
33 Who will bring any charge against God’s elect? It is God who justifies.
Kdo se odváží být naším žalobcem před Božím soudem, když soudcem je ten, kdo nás sám ospravedlnil?
34 Who is there to condemn us? For Christ Jesus, who died, and more than that was raised to life, is at the right hand of God—and He is interceding for us.
Kdo nás odsoudí, když naším obhájcem je sám Ježíš Kristus?
35 Who shall separate us from the love of Christ? Shall trouble or distress or persecution or famine or nakedness or danger or sword?
Kdo nás odloučí od jeho lásky? Snad těžkosti nebo strach, pronásledování či hlad, nebezpečí života nebo sama smrt? To vše se nám může přihodit.
36 As it is written: “For Your sake we face death all day long; we are considered as sheep to be slaughtered.”
Vždyť už dávný žalmista napsal: „Každou chvíli vedou někoho z nás na smrt kvůli tobě, mají nás za ovce, určené na porážku.“
37 No, in all these things we are more than conquerors through Him who loved us.
Ale s jeho pomocí máme vítězství zajištěno. Vždyť si nás zamiloval!
38 For I am convinced that neither death nor life, neither angels nor principalities, neither the present nor the future, nor any powers,
A já jsem přesvědčen, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani vládci, nic z toho, co se děje nebo teprve má přijít, ani moci světské ani duchovní a vůbec nic z toho, co vyšlo z rukou Stvořitele, nemůže nás odloučit od Boží lásky. Vždyť jsme ji poznali v Ježíši Kristu, když za nás umíral.
39 neither height nor depth, nor anything else in all creation, will be able to separate us from the love of God that is in Christ Jesus our Lord.
