Romans 8
1 Therefore, there is now no condemnation for those who are in Christ Jesus.
A protož neníť již žádného potupení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, nechodícím podlé těla, ale podlé Ducha.
2 For in Christ Jesus the law of the Spirit of life set you free from the law of sin and death.
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši vysvobodil mne od zákona hřícha i smrti.
3 For what the law was powerless to do in that it was weakened by the flesh, God did by sending His own Son in the likeness of sinful man, as an offering for sin. He thus condemned sin in the flesh,
Nebo seč nemohl býti zákon, jelikož byl mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a příčinou hřícha, potupil hřích na těle,
4 so that the righteous standard of the law might be fulfilled in us, who do not walk according to the flesh but according to the Spirit.
Aby spravedlnost zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podlé těla, ale podlé Ducha.
5 Those who live according to the flesh set their minds on the things of the flesh; but those who live according to the Spirit set their minds on the things of the Spirit.
Ti zajisté, kteříž jsou podlé těla, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž podlé Ducha, to, což jest Ducha.
6 The mind of the flesh is death, but the mind of the Spirit is life and peace,
Nebo opatrnost těla jest smrt, opatrnost pak Ducha život a pokoj,
7 because the mind of the flesh is hostile to God: It does not submit to God’s law, nor can it do so.
Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti.
8 Those controlled by the flesh cannot please God.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 You, however, are controlled not by the flesh, but by the Spirit, if the Spirit of God lives in you. And if anyone does not have the Spirit of Christ, he does not belong to Christ.
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží v vás přebývá. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 But if Christ is in you, your body is dead because of sin, yet your spirit is alive because of righteousness.
A jestliť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 And if the Spirit of Him who raised Jesus from the dead is living in you, He who raised Christ Jesus from the dead will also give life to your mortal bodies through His Spirit, who lives in you.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, v vás přebývá, tedy ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 Therefore, brothers, we have an obligation, but it is not to the flesh, to live according to it.
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podlé těla živi byli.
13 For if you live according to the flesh, you will die; but if by the Spirit you put to death the deeds of the body, you will live.
Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 For all who are led by the Spirit of God are sons of God.
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 For you did not receive a spirit of slavery that returns you to fear, but you received the Spirit of sonship, by whom we cry, “Abba! Father!”
Nepřijali jste zajisté ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče.
16 The Spirit Himself testifies with our spirit that we are God’s children.
Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 And if we are children, then we are heirs: heirs of God and co-heirs with Christ—if indeed we suffer with Him, so that we may also be glorified with Him.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 I consider that our present sufferings are not comparable to the glory that will be revealed in us.
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 The creation waits in eager expectation for the revelation of the sons of God.
Nebo stvoření pečlivě jako vyhlídaje, očekává zjevení synů Božích.
20 For the creation was subjected to futility, not by its own will, but because of the One who subjected it, in hope
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 that the creation itself will be set free from its bondage to decay and brought into the glorious freedom of the children of God.
V naději, že i to stvoření vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy synů Božích.
22 We know that the whole creation has been groaning together in the pains of childbirth until the present time.
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.
23 Not only that, but we ourselves, who have the firstfruits of the Spirit, groan inwardly as we wait eagerly for our adoption as sons, the redemption of our bodies.
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť sami v sobě lkáme, zvolení synů očekávajíce, a tak vykoupení těla svého.
24 For in this hope we were saved; but hope that is seen is no hope at all. Who hopes for what he can already see?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 But if we hope for what we do not yet see, we wait for it patiently.
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 In the same way, the Spirit helps us in our weakness. For we do not know how we ought to pray, but the Spirit Himself intercedes for us with groans too deep for words.
Ano také i Duch pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 And He who searches our hearts knows the mind of the Spirit, because the Spirit intercedes for the saints according to the will of God.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podlé Boha prosí za svaté.
28 And we know that God works all things together for the good of those who love Him, who are called according to His purpose.
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podlé uložení jeho povoláni jsou.
29 For those God foreknew, He also predestined to be conformed to the image of His Son, so that He would be the firstborn among many brothers.
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 And those He predestined, He also called; those He called, He also justified; those He justified, He also glorified.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 What then shall we say in response to these things? If God is for us, who can be against us?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 He who did not spare His own Son but gave Him up for us all, how will He not also, along with Him, freely give us all things?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Who will bring any charge against God’s elect? It is God who justifies.
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, kterýž ospravedlňuje.
34 Who is there to condemn us? For Christ Jesus, who died, and more than that was raised to life, is at the right hand of God—and He is interceding for us.
Kdo jest, ješto by potupil? Kristus jest, kterýž umřel, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž i oroduje za nás.
35 Who shall separate us from the love of Christ? Shall trouble or distress or persecution or famine or nakedness or danger or sword?
Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zarmoucení-li, aneb úzkost, neb protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 As it is written: “For Your sake we face death all day long; we are considered as sheep to be slaughtered.”
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 No, in all these things we are more than conquerors through Him who loved us.
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 For I am convinced that neither death nor life, neither angels nor principalities, neither the present nor the future, nor any powers,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 neither height nor depth, nor anything else in all creation, will be able to separate us from the love of God that is in Christ Jesus our Lord.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
