Romans 10
1 Brothers, my heart’s desire and prayer to God for the Israelites is for their salvation.
Bratři, denně prosím Boha za Izraelce, aby si uvědomili svůj omyl.
2 For I testify about them that they are zealous for God, but not on the basis of knowledge.
Musí se jim přiznat, že o Boží přízeň horlivě usilují, ale mají klapky na očích.
3 Because they were ignorant of God’s righteousness and sought to establish their own, they did not submit to God’s righteousness.
Nepochopili ospravedlnění v tom způsobu, jak je nabízí Bůh, a proto je odmítají a chtějí si je vydobýt sami.
4 For Christ is the end of the law, to bring righteousness to everyone who believes.
Zákon je měl přece přivést ke Kristu, který je vrcholem a dává bezúhonnost tomu, kdo věří.
5 For concerning the righteousness that is by the law, Moses writes: “The man who does these things will live by them.”
Mojžíš řekl, že člověk získá život plněním zákona; říkejme tomu ospravedlnění cestou zákona.
6 But the righteousness that is by faith says: “Do not say in your heart, ‘Who will ascend into heaven?’ (that is, to bring Christ down)
Ospravedlnění cestou víry je však něco jiného. Klíč k životu není třeba hledat v nadpozemských výšinách,
7 or, ‘Who will descend into the Abyss?’ (that is, to bring Christ up from the dead).” (Abyssos g12)
ani pracně dobývat z hlubin země. Vše potřebné již za nás udělal Kristus. (Abyssos g12)
8 But what does it say? “The word is near you; it is in your mouth and in your heart,” that is, the word of faith we are proclaiming:
Každý člověk má ten klíč na dosah, má ho ve svém srdci: je to víra, kterou hlásáme.
9 that if you confess with your mouth, “Jesus is Lord,” and believe in your heart that God raised Him from the dead, you will be saved.
Jestliže tedy Krista vyznáváš jako Pána a opravdu věříš, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, jsi zachráněn.
10 For with your heart you believe and are justified, and with your mouth you confess and are saved.
Kdo věří, ten je před Bohem spravedlivý a jako takový, hlásí-li se k tomu veřejně, je u něho v milosti.
11 It is just as the Scripture says: “Anyone who believes in Him will never be put to shame.”
Bible přece říká: Kdo mu uvěří, nebude zklamán.
12 For there is no difference between Jew and Greek: The same Lord is Lord of all, and gives richly to all who call on Him,
A v tom není rozdíl mezi židem a jinověrcem. Všichni mají jednoho a téhož Pána a ten je stejně štědrý ke všem, kdo se k němu obracejí.
13 for, “Everyone who calls on the name of the Lord will be saved.”
Je přece psáno, že každý, kdo ho bude vzývat, bude zachráněn. Každý!
14 How then can they call on the One in whom they have not believed? And how can they believe in the One of whom they have not heard? And how can they hear without someone to preach?
Vzývat ho může ovšem jen ten, kdo v něj uvěřil: uvěřil jen ten, kdo o něm slyšel; slyší jen tehdy, když bude někdo mluvit;
15 And how can they preach unless they are sent? As it is written: “How beautiful are the feet of those who bring good news!”
a mluvit o něm – k tomu právě Bůh posílá nás. Vždyť víte, co je psáno v Písmu: „Vždy vítán je, kdo dobrou zprávu nese!“
16 But not all of them welcomed the good news. For Isaiah says, “Lord, who has believed our message?”
Skutečnost je ovšem taková, že ne všichni tu zprávu uvítali. Vždyť už Izajáš si stěžuje: „Pane, kdo uvěřil tomu, co jsme hlásali?“
17 Consequently, faith comes by hearing, and hearing by the word of Christ.
Věříme-li my, je to proto, že jsme Kristovo poselství přijali.
18 But I ask, did they not hear? Indeed they did: “Their voice has gone out into all the earth, their words to the ends of the world.”
Pokládám však otázku: Což snad Izraelci neslyšeli stejné poselství? Jistě slyšeli.
19 I ask instead, did Israel not understand? First, Moses says: “I will make you jealous by those who are not a nation; I will make you angry by a nation without understanding.”
Nepochopili je snad? ptám se dál. Už Mojžíš říkal: „Budete jednou žárlit na ty, kterými pohrdáte, a hněvat se na ně, národe nechápavý!“
20 And Isaiah boldly says: “I was found by those who did not seek Me; I revealed Myself to those who did not ask for Me.”
A Izajášovými ústy říká Bůh: „Dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali, a poznat jsem se dal těm, kdo se o mne nestarali.“
21 But as for Israel he says: “All day long I have held out My hands to a disobedient and obstinate people.”
O Izraelcích však mluví jako o lidu neposlušném a vzpurném.
