Romans 1
1 Paul, a servant of Christ Jesus, called to be an apostle, and set apart for the gospel of God—
Milí přátelé, jako Kristův služebník posílám všem křesťanům v Římě srdečný pozdrav a přeji vám Boží milost a pokoj. Jak víte, byl jsem pověřen šířením radostné zprávy o Božím Synu Ježíši Kristu,
2 the gospel He promised beforehand through His prophets in the Holy Scriptures,
zprávy, kterou z Božího vnuknutí předpovídali už proroci.
3 regarding His Son, who was a descendant of David according to the flesh,
Tělesně je Kristus potomkem Davidovým,
4 and who through the Spirit of holiness was declared with power to be the Son of God by His resurrection from the dead: Jesus Christ our Lord.
ve skutečnosti je však Synem samého Boha, jak nade vší pochybnost dokázalo jeho vzkříšení z hrobu.
5 Through Him and on behalf of His name, we received grace and apostleship to call all those among the Gentiles to the obedience that comes from faith.
Nám nehodným prokázal tu přízeň, že z nás učinil své vyslance a uložil nám vybízet lidi všech národů, aby ho uposlechli a uvěřili mu.
6 And you also are among those who are called to belong to Jesus Christ.
K tomu jste byli mezi všemi povoláni i vy.
7 To all in Rome who are loved by God and called to be saints: Grace and peace to you from God our Father and the Lord Jesus Christ.
8 First, I thank my God through Jesus Christ for all of you, because your faith is being proclaimed all over the world.
Nemohu však zamlčet, jak jsem za vás vděčný Bohu, vždyť o vás a vaší víře se všude s uznáním hovoří.
9 God, whom I serve with my spirit in preaching the gospel of His Son, is my witness how constantly I remember you
Bůh dobře ví, jak na vás nepřetržitě myslím
10 in my prayers at all times, asking that now at last by God’s will I may succeed in coming to you.
a neustále ho prosím, aby mi někdy dopřál přijít k vám, bude-li chtít.
11 For I long to see you so that I may impart to you some spiritual gift to strengthen you,
Rád bych vás osobně viděl a
12 that is, that you and I may be mutually encouraged by each other’s faith.
rozdělil se s vámi o povzbuzení a potěšení ze společné víry.
13 I do not want you to be unaware, brothers, how often I planned to come to you (but have been prevented from visiting until now), in order that I might have a harvest among you, just as I have had among the other Gentiles.
Už několikrát jsem se k vám chystal, ale vždycky mi do toho něco přišlo. Tak jako v jiných zemích i u vás chci pomáhat v šíření Kristova radostného poselství.
14 I am obligated both to Greeks and non-Greeks, both to the wise and the foolish.
Cítím totiž svůj dluh nejen vůči Řekům a vzdělancům, ale i vůči prostým lidem z jiných národů.
15 That is why I am so eager to preach the gospel also to you who are in Rome.
Všem chci sloužit. A tak toužím promluvit o Ježíši Kristu také u vás v Římě.
16 I am not ashamed of the gospel, because it is the power of God for salvation to everyone who believes, first to the Jew, then to the Greek.
Za jeho poselství se rozhodně nestydím. Vždyť ono může zachránit každého, kdo mu uvěří; nejen člověka zbožného, ale i toho, kdo žil dosud bez Boha.
17 For the gospel reveals the righteousness of God that comes by faith from start to finish, just as it is written: “The righteous will live by faith.”
On sám v něm oznamuje, jak se postaral o to, abychom před ním obstáli. Nežádá od nás nic jiného než bezpodmínečnou důvěru. Vždyť již prorok Abakuk napsal: „Kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“
18 The wrath of God is being revealed from heaven against all the godlessness and wickedness of men who suppress the truth by their wickedness.
Boží hněv se však obrací proti těm, kdo pošlapávají jeho zákony a svévolně přehlížejí pravdu.
19 For what may be known about God is plain to them, because God has made it plain to them.
Vždyť vše, co může člověk o Bohu poznat, ukázal on sám i jim. I takovým lidem Bůh poskytl možnost, aby jej poznali.
20 For since the creation of the world God’s invisible qualities, His eternal power and divine nature, have been clearly seen, being understood from His workmanship, so that men are without excuse. (aïdios g126)
Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, mohou spatřit ve stvořené přírodě. Protože nad tím zodpovědně nepřemýšleli, není pro ně omluvy. (aïdios g126)
21 For although they knew God, they neither glorified Him as God nor gave thanks to Him, but they became futile in their thinking and darkened in their foolish hearts.
Leccos o Bohu poznali, a přece ho jako Boha nectili. Spláceli mu nevděčností. To je zavedlo na scestí a jejich mysl pozbyla schopnosti rozpoznat pravdu.
22 Although they claimed to be wise, they became fools,
Svou pošetilost hrdě nazývali moudrostí
23 and exchanged the glory of the immortal God for images of mortal man and birds and animals and reptiles.
a místo Boha uctívali člověka a přírodu.
24 Therefore God gave them over in the desires of their hearts to impurity for the dishonoring of their bodies with one another.
Bůh jim pak už nebránil, ale nechal je, aby okusili ovoce svého počínání.
26 For this reason God gave them over to dishonorable passions. Even their women exchanged natural relations for unnatural ones.
Proto klesli do nízkých vášní. Začali holdovat pohlavním výstřednostem a oddali se homosexualitě.
27 Likewise, the men abandoned natural relations with women and burned with lust for one another. Men committed indecent acts with other men, and received in themselves the due penalty for their error.
28 Furthermore, since they did not see fit to acknowledge God, He gave them up to a depraved mind, to do what ought not to be done.
Jejich bezbožnost je dovedla ke všemu špatnému a zlému;
29 They have become filled with every kind of wickedness, evil, greed, and depravity. They are full of envy, murder, strife, deceit, and malice. They are gossips,
jsou naplněni podlostí, chamtivostí a nevraživostí. Snížili se k závisti, vraždám, svárům, podvodům a zlomyslnostem, udavačství,
30 slanderers, God-haters, insolent, arrogant, and boastful. They invent new forms of evil; they disobey their parents.
pomluvám, urážkám, pýše a domýšlivosti, neúctě k rodičům, otupělosti, bezcitnosti, věrolomnosti a nenávisti k Bohu. Každá bezzákonnost je jim vlastní.
31 They are senseless, faithless, heartless, merciless.
32 Although they know God’s righteous decree that those who do such things are worthy of death, they not only continue to do these things, but also approve of those who practice them.
Ačkoliv vědí, že podle Božích ustanovení odplatou za takové věci je smrt, nejen to sami dělají, ale schvalují to i jiným.
