Psalms 90
1 A prayer of Moses the man of God. Lord, You have been our dwelling place through all generations.
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Before the mountains were born or You brought forth the earth and the world, from everlasting to everlasting You are God.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 You return man to dust, saying, “Return, O sons of mortals.”
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 For in Your sight a thousand years are but a day that passes, or a watch of the night.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 You whisk them away in their sleep; they are like the new grass of the morning—
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 in the morning it springs up new, but by evening it fades and withers.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 For we are consumed by Your anger and terrified by Your wrath.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8 You have set our iniquities before You, our secret sins in the light of Your presence.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 For all our days decline in Your fury; we finish our years with a sigh.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 The length of our days is seventy years— or eighty if we are strong— yet their pride is but labor and sorrow, for they quickly pass, and we fly away.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Who knows the power of Your anger? Your wrath matches the fear You are due.
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 So teach us to number our days, that we may present a heart of wisdom.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Return, O LORD! How long will it be? Have compassion on Your servants.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Satisfy us in the morning with Your loving devotion, that we may sing for joy and be glad all our days.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Make us glad for as many days as You have afflicted us, for as many years as we have seen evil.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 May Your work be shown to Your servants, and Your splendor to their children.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 May the favor of the Lord our God rest upon us; establish for us the work of our hands— yes, establish the work of our hands!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
