Psalms 88
1 A song. A Psalm of the sons of Korah. For the choirmaster. According to Mahalath Leannoth. A Maskil of Heman the Ezrahite. O LORD, the God of my salvation, day and night I cry out before You.
Píseň a žalm synů Chóre, přednímu zpěváku na machalat k zpívání, vyučující, složený od Hémana Ezrachitského. Hospodine, Bože spasení mého, ve dne i v noci k tobě volám.
2 May my prayer come before You; incline Your ear to my cry.
Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.
Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil. (Sheol h7585)
4 I am counted among those descending to the Pit. I am like a man without strength.
Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.
5 I am forsaken among the dead, like the slain who lie in the grave, whom You remember no more, who are cut off from Your care.
Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.
6 You have laid me in the lowest Pit, in the darkest of the depths.
Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.
7 Your wrath weighs heavily upon me; all Your waves have submerged me.
Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. (Sélah)
8 You have removed my friends from me; You have made me repulsive to them; I am confined and cannot escape.
Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.
9 My eyes grow dim with grief. I call to You daily, O LORD; I spread out my hands to You.
Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.
10 Do You work wonders for the dead? Do departed spirits rise up to praise You?
Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? (Sélah)
11 Can Your loving devotion be proclaimed in the grave, Your faithfulness in Abaddon?
I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?
12 Will Your wonders be known in the darkness, or Your righteousness in the land of oblivion?
Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?
13 But to You, O LORD, I cry for help; in the morning my prayer comes before You.
Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.
14 Why, O LORD, do You reject me? Why do You hide Your face from me?
Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?
15 From my youth I was afflicted and near death. I have borne Your terrors; I am in despair.
Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.
16 Your wrath has swept over me; Your terrors have destroyed me.
Hněv tvůj přísný na mne se obořil, a hrůzy tvé krutě sevřely mne.
17 All day long they engulf me like water; they enclose me on every side.
Obkličují mne jako voda, na každý den obstupují mne hromadně.
18 You have removed my beloved and my friend; darkness is my closest companion.
Vzdálil jsi ode mne přítele a tovaryše, a známým svým jsem ve tmě.
