Psalms 79

1 A Psalm of Asaph. The nations, O God, have invaded Your inheritance; they have defiled Your holy temple and reduced Jerusalem to rubble.

Žalm Azafovi. Bože, vtrhli pohané do dědictví tvého, poškvrnili chrámu svatosti tvé, obrátili Jeruzalém v hromady.

2 They have given the corpses of Your servants as food to the birds of the air, the flesh of Your saints to the beasts of the earth.

Dali těla mrtvá služebníků tvých za pokrm ptákům nebeským, těla svatých tvých šelmám zemským.

3 They have poured out their blood like water all around Jerusalem, and there is no one to bury the dead.

Vylili krev jejich jako vodu okolo Jeruzaléma, a nebyl, kdo by je pochovával.

4 We have become a reproach to our neighbors, a scorn and derision to those around us.

Vydáni jsme v pohanění sousedům našim, v posměch a žert těm, kteříž jsou vůkol nás.

5 How long, O LORD? Will You be angry forever? Will Your jealousy burn like fire?

Až dokud, ó Hospodine? Na věky-liž se hněvati budeš, a hořeti bude jako oheň horlení tvé?

6 Pour out Your wrath on the nations that do not acknowledge You, on the kingdoms that refuse to call on Your name,

Vylí hněv svůj na národy, kteříž tě neznají, a na království, kteráž jména tvého nevzývají.

7 for they have devoured Jacob and devastated his homeland.

Neboť jsou sežrali Jákoba, a obydlí jeho v poustku obrátili.

8 Do not hold past sins against us; let Your compassion come quickly, for we are brought low.

Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

9 Help us, O God of our salvation, for the glory of Your name; deliver us and atone for our sins, for the sake of Your name.

Pomoz nám, ó Bože spasení našeho, pro slávu jména svého; vytrhni nás, a buď milostiv hříchům našim pro jméno své.

10 Why should the nations ask, “Where is their God?” Before our eyes, make known among the nations Your vengeance for the bloodshed of Your servants.

Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

11 May the groans of the captives reach You; by the strength of Your arm preserve those condemned to death.

Vstupiž před oblíčej tvůj lkání vězňů, a podlé velikosti síly své zanechej ostatků k smrti oddaných.

12 Pay back into the laps of our neighbors sevenfold the reproach they hurled at You, O Lord.

A odplať sousedům našim sedmernásobně do lůna jejich za pohanění, kteréž jsou tobě činili, ó Pane.

13 Then we Your people, the sheep of Your pasture, will thank You forever; from generation to generation we will declare Your praise.

My pak, lid tvůj a ovce pastvy tvé, slaviti tě budeme na věky; od národu do pronárodu vypravovati budeme chválu tvou.