Psalms 78
1 A Maskil of Asaph. Give ear, O my people, to my instruction; listen to the words of my mouth.
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
2 I will open my mouth in parables; I will utter things hidden from the beginning,
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
3 that we have heard and known and our fathers have relayed to us.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
4 We will not hide them from their children, but will declare to the next generation the praises of the LORD and His might, and the wonders He has performed.
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 For He established a testimony in Jacob and appointed a law in Israel, which He commanded our fathers to teach to their children,
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 that the coming generation would know them— even children yet to be born— to arise and tell their own children
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
7 that they should put their confidence in God, not forgetting His works, but keeping His commandments.
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
8 Then they will not be like their fathers, a stubborn and rebellious generation, whose heart was not loyal, whose spirit was not faithful to God.
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
9 The archers of Ephraim turned back on the day of battle.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
10 They failed to keep God’s covenant and refused to live by His law.
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
11 They forgot what He had done, the wonders He had shown them.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
12 He worked wonders before their fathers in the land of Egypt, in the region of Zoan.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
13 He split the sea and brought them through; He set the waters upright like a wall.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
14 He led them with a cloud by day and with a light of fire all night.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
15 He split the rocks in the wilderness and gave them drink as abundant as the seas.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
16 He brought streams from the stone and made water flow down like rivers.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 But they continued to sin against Him, rebelling in the desert against the Most High.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
18 They willfully tested God by demanding the food they craved.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
19 They spoke against God, saying, “Can God really prepare a table in the wilderness?
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 When He struck the rock, water gushed out and torrents raged. But can He also give bread or supply His people with meat?”
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
21 Therefore the LORD heard and was filled with wrath; so a fire was kindled against Jacob, and His anger flared against Israel,
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
22 because they did not believe God or rely on His salvation.
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
23 Yet He commanded the clouds above and opened the doors of the heavens.
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
24 He rained down manna for them to eat; He gave them grain from heaven.
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 Man ate the bread of angels; He sent them food in abundance.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
26 He stirred the east wind from the heavens and drove the south wind by His might.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
27 He rained meat on them like dust, and winged birds like the sand of the sea.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
28 He felled them in the midst of their camp, all around their dwellings.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
29 So they ate and were well filled, for He gave them what they craved.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
30 Yet before they had filled their desire, with the food still in their mouths,
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 God’s anger flared against them, and He put to death their strongest and subdued the young men of Israel.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
32 In spite of all this, they kept on sinning; despite His wonderful works, they did not believe.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
33 So He ended their days in futility, and their years in sudden terror.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
34 When He slew them, they would seek Him; they repented and searched for God.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
35 And they remembered that God was their Rock, that God Most High was their Redeemer.
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
36 But they deceived Him with their mouths, and lied to Him with their tongues.
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
37 Their hearts were disloyal to Him, and they were unfaithful to His covenant.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 And yet He was compassionate; He forgave their iniquity and did not destroy them. He often restrained His anger and did not unleash His full wrath.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
39 He remembered that they were but flesh, a passing breeze that does not return.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
40 How often they disobeyed Him in the wilderness and grieved Him in the desert!
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
41 Again and again they tested God and provoked the Holy One of Israel.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
42 They did not remember His power — the day He redeemed them from the adversary,
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
43 when He performed His signs in Egypt and His wonders in the fields of Zoan.
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
44 He turned their rivers to blood, and from their streams they could not drink.
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
45 He sent swarms of flies that devoured them, and frogs that devastated them.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
46 He gave their crops to the grasshopper, the fruit of their labor to the locust.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
47 He killed their vines with hailstones and their sycamore-figs with sleet.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
48 He abandoned their cattle to the hail and their livestock to bolts of lightning.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
49 He unleashed His fury against them, wrath, indignation, and calamity— a band of destroying angels.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
50 He cleared a path for His anger; He did not spare them from death but delivered their lives to the plague.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
51 He struck all the firstborn of Egypt, the virility in the tents of Ham.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
52 He led out His people like sheep and guided them like a flock in the wilderness.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
53 He led them safely, so they did not fear, but the sea engulfed their enemies.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
54 He brought them to His holy land, to the mountain His right hand had acquired.
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 He drove out nations before them and apportioned their inheritance; He settled the tribes of Israel in their tents.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
56 But they tested and disobeyed God Most High, for they did not keep His decrees.
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
57 They turned back and were faithless like their fathers, twisted like a faulty bow.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
58 They enraged Him with their high places and provoked His jealousy with their idols.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
59 On hearing it, God was furious and rejected Israel completely.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 He abandoned the tabernacle of Shiloh, the tent He had pitched among men.
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
61 He delivered His strength to captivity, and His splendor to the hand of the adversary.
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
62 He surrendered His people to the sword because He was enraged by His heritage.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
63 Fire consumed His young men, and their maidens were left without wedding songs.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
64 His priests fell by the sword, but their widows could not lament.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
65 Then the Lord awoke as from sleep, like a mighty warrior overcome by wine.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
66 He beat back His foes; He put them to everlasting shame.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
67 He rejected the tent of Joseph and refused the tribe of Ephraim.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
68 But He chose the tribe of Judah, Mount Zion, which He loved.
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
69 He built His sanctuary like the heights, like the earth He has established forever.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
70 He chose David His servant and took him from the sheepfolds;
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 from tending the ewes He brought him to be shepherd of His people Jacob, of Israel His inheritance.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
72 So David shepherded them with integrity of heart and guided them with skillful hands.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
