< Psalms 44 >
1 For the choirmaster. A Maskil of the sons of Korah. We have heard with our ears, O God; our fathers have told us the work You did in their days, in the days of old.
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 With Your hand You drove out the nations and planted our fathers there; You crushed the peoples and cast them out.
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 For it was not by their sword that they took the land; their arm did not bring them victory. It was by Your right hand, Your arm, and the light of Your face, because You favored them.
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 You are my King, O God, who ordains victories for Jacob.
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 Through You we repel our foes; through Your name we trample our enemies.
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 For I do not trust in my bow, nor does my sword save me.
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 For You save us from our enemies; You put those who hate us to shame.
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 In God we have boasted all day long, and Your name we will praise forever.
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 But You have rejected and humbled us; You no longer go forth with our armies.
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 You have made us retreat from the foe, and those who hate us have plundered us.
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 You have given us up as sheep to be devoured; You have scattered us among the nations.
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 You sell Your people for nothing; no profit do You gain from their sale.
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 You have made us a reproach to our neighbors, a mockery and derision to those around us.
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 You have made us a byword among the nations, a laughingstock among the peoples.
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 All day long my disgrace is before me, and shame has covered my face,
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 at the voice of the scorner and reviler, because of the enemy, bent on revenge.
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 All this has come upon us, though we have not forgotten You or betrayed Your covenant.
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 Our hearts have not turned back; our steps have not strayed from Your path.
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 But You have crushed us in the lair of jackals; You have covered us with deepest darkness.
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 If we had forgotten the name of our God or spread out our hands to a foreign god,
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 would not God have discovered, since He knows the secrets of the heart?
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 Yet for Your sake we face death all day long; we are considered as sheep to be slaughtered.
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 Wake up, O Lord! Why are You sleeping? Arise! Do not reject us forever.
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 Why do You hide Your face and forget our affliction and oppression?
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 For our soul has sunk to the dust; our bodies cling to the earth.
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 Rise up; be our help! Redeem us on account of Your loving devotion.
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.