< Psalms 109 >

1 For the choirmaster. A Psalm of David. O God of my praise, be not silent.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 For wicked and deceitful mouths open against me; they speak against me with lying tongues.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They surround me with hateful words and attack me without cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 In return for my love they accuse me, but I am a man of prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 They repay me evil for good, and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set over him a wicked man; let an accuser stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is tried, let him be found guilty, and may his prayer be regarded as sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 May his days be few; may another take his position.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 May his children be fatherless and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 May his children wander as beggars, seeking sustenance far from their ruined homes.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 May the creditor seize all he owns, and strangers plunder the fruits of his labor.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 May there be no one to extend kindness to him, and no one to favor his fatherless children.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 May his descendants be cut off; may their name be blotted out from the next generation.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 May the iniquity of his fathers be remembered before the LORD, and the sin of his mother never be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 May their sins always remain before the LORD, that He may cut off their memory from the earth.
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 For he never thought to show kindness, but pursued the poor and needy and brokenhearted, even to their death.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 The cursing that he loved, may it fall on him; the blessing in which he refused to delight, may it be far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 The cursing that he wore like a coat, may it soak into his body like water, and into his bones like oil.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 May it be like a robe wrapped about him, like a belt tied forever around him.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 May this be the LORD’s reward to my accusers, to those who speak evil against me.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But You, O GOD, the Lord, deal kindly with me for the sake of Your name; deliver me by the goodness of Your loving devotion.
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 For I am poor and needy; my heart is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am fading away like a lengthening shadow; I am shaken off like a locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weak from fasting, and my body grows lean and gaunt.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 I am an object of scorn to my accusers; when they see me, they shake their heads.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, O LORD my God; save me according to Your loving devotion.
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 Let them know that this is Your hand, that You, O LORD, have done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Though they curse, You will bless. When they rise up, they will be put to shame, but Your servant will rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 May my accusers be clothed with disgrace; may they wear their shame like a robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 With my mouth I will thank the LORD profusely; I will praise Him in the presence of many.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For He stands at the right hand of the needy one, to save him from the condemners of his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

< Psalms 109 >