Psalms 106
1 Hallelujah! Give thanks to the LORD, for He is good; His loving devotion endures forever.
Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 Who can describe the mighty acts of the LORD or fully proclaim His praise?
Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?
3 Blessed are those who uphold justice, who practice righteousness at all times.
Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.
4 Remember me, O LORD, in Your favor to Your people; visit me with Your salvation,
Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,
5 that I may see the prosperity of Your chosen ones, and rejoice in the gladness of Your nation, and give glory with Your inheritance.
Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.
6 We have sinned like our fathers; we have done wrong and acted wickedly.
Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.
7 Our fathers in Egypt did not grasp Your wonders or remember Your abundant kindness; but they rebelled by the sea, there at the Red Sea.
Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.
8 Yet He saved them for the sake of His name, to make His power known.
A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.
9 He rebuked the Red Sea, and it dried up; He led them through the depths as through a desert.
Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.
10 He saved them from the hand that hated them; He redeemed them from the hand of the enemy.
A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.
11 The waters covered their foes; not one of them remained.
V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.
12 Then they believed His promises and sang His praise.
A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,
13 Yet they soon forgot His works and failed to wait for His counsel.
Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;
14 They craved intensely in the wilderness and tested God in the desert.
Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.
15 So He granted their request, but sent a wasting disease upon them.
I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.
16 In the camp they envied Moses, as well as Aaron, the holy one of the LORD.
Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,
17 The earth opened up and swallowed Dathan; it covered the assembly of Abiram.
Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.
18 Then fire blazed through their company; flames consumed the wicked.
A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.
19 At Horeb they made a calf and worshiped a molten image.
Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.
20 They exchanged their Glory for the image of a grass-eating ox.
A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,
21 They forgot God their Savior, who did great things in Egypt,
Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.
22 wondrous works in the land of Ham, and awesome deeds by the Red Sea.
A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.
23 So He said He would destroy them— had not Moses His chosen one stood before Him in the breach to divert His wrath from destroying them.
Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.
24 They despised the pleasant land; they did not believe His promise.
Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.
25 They grumbled in their tents and did not listen to the voice of the LORD.
A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.
26 So He raised His hand and swore to cast them down in the wilderness,
A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,
27 to disperse their offspring among the nations and scatter them throughout the lands.
A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.
28 They yoked themselves to Baal of Peor and ate sacrifices offered to lifeless gods.
Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.
29 So they provoked the LORD to anger with their deeds, and a plague broke out among them.
A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,
30 But Phinehas stood and intervened, and the plague was restrained.
Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.
31 It was credited to him as righteousness for endless generations to come.
Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.
32 At the waters of Meribah they angered the LORD, and trouble came to Moses because of them.
Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.
33 For they rebelled against His Spirit, and Moses spoke rashly with his lips.
Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.
34 They did not destroy the peoples as the LORD had commanded them,
K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,
35 but they mingled with the nations and adopted their customs.
Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,
36 They worshiped their idols, which became a snare to them.
A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.
37 They sacrificed their sons and their daughters to demons.
Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.
38 They shed innocent blood— the blood of their sons and daughters, whom they sacrificed to the idols of Canaan, and the land was polluted with blood.
A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.
39 They defiled themselves by their actions and prostituted themselves by their deeds.
I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.
40 So the anger of the LORD burned against His people, and He abhorred His own inheritance.
Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.
41 He delivered them into the hand of the nations, and those who hated them ruled over them.
A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,
42 Their enemies oppressed them, and subdued them under their hand.
A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.
43 Many times He rescued them, but they were bent on rebellion and sank down in their iniquity.
Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.
44 Nevertheless He heard their cry; He took note of their distress.
A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.
45 And He remembered His covenant with them, and relented by the abundance of His loving devotion.
Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,
46 He made them objects of compassion to all who held them captive.
Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.
47 Save us, O LORD our God, and gather us from the nations, that we may give thanks to Your holy name, that we may glory in Your praise.
Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.
48 Blessed be the LORD, the God of Israel, from everlasting to everlasting. Let all the people say, “Amen!” Hallelujah!
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.
