< Psalms 102 >
1 A prayer of one who is afflicted, when he grows faint and pours out his lament before the LORD. Hear my prayer, O LORD; let my cry for help come before You.
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 Do not hide Your face from me in my day of distress. Incline Your ear to me; answer me quickly when I call.
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 For my days vanish like smoke, and my bones burn like glowing embers.
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 My heart is afflicted, and withered like grass; I even forget to eat my bread.
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 Through my loud groaning my flesh clings to my bones.
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 I am like a desert owl, like an owl among the ruins.
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 I lie awake; I am like a lone bird on a housetop.
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 All day long my enemies taunt me; they ridicule me and curse me.
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 For I have eaten ashes like bread and mixed my drink with tears
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 because of Your indignation and wrath, for You have picked me up and cast me aside.
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 My days are like lengthening shadows, and I wither away like grass.
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 But You, O LORD, sit enthroned forever; Your renown endures to all generations.
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 You will rise up and have compassion on Zion, for it is time to show her favor— the appointed time has come.
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 For Your servants delight in her stones and take pity on her dust.
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 So the nations will fear the name of the LORD, and all the kings of the earth will fear Your glory.
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 For the LORD will rebuild Zion; He has appeared in His glory.
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 He will turn toward the prayer of the destitute; He will not despise their prayer.
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 Let this be written for the generation to come, so that a people not yet created may praise the LORD.
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 For He looked down from the heights of His sanctuary; the LORD gazed out from heaven to earth
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 to hear a prisoner’s groaning, to release those condemned to death,
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 that they may proclaim the name of the LORD in Zion and praise Him in Jerusalem,
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 when peoples and kingdoms assemble to serve the LORD.
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 He has broken my strength on the way; He has cut short my days.
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 I say: “O my God, do not take me in the midst of my days! Your years go on through all generations.
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 In the beginning You laid the foundations of the earth, and the heavens are the work of Your hands.
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 They will perish, but You remain; they will all wear out like a garment. Like clothing You will change them, and they will be passed on.
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 But You remain the same, and Your years will never end.
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
28 The children of Your servants will dwell securely, and their descendants will be established before You.”
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.