Psalms 10
1 Why, O LORD, do You stand far off? Why do You hide in times of trouble?
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2 In pride the wicked pursue the needy; let them be caught in the schemes they devise.
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3 For the wicked man boasts in the cravings of his heart; he blesses the greedy and reviles the LORD.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4 In his pride the wicked man does not seek Him; in all his schemes there is no God.
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5 He is secure in his ways at all times; Your lofty judgments are far from him; he sneers at all his foes.
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
6 He says to himself, “I will not be moved; from age to age I am free of distress.”
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.
7 His mouth is full of cursing, deceit, and violence; trouble and malice are under his tongue.
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
8 He lies in wait near the villages; in ambush he slays the innocent; his eyes watch in stealth for the helpless.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
9 He lies in wait like a lion in a thicket; he lurks to seize the oppressed; he catches the lowly in his net.
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10 They are crushed and beaten down; the hapless fall prey to his strength.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11 He says to himself, “God has forgotten; He hides His face and never sees.”
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12 Arise, O LORD! Lift up Your hand, O God! Do not forget the helpless.
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13 Why has the wicked man renounced God? He says to himself, “You will never call me to account.”
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14 But You have regarded trouble and grief; You see to repay it by Your hand. The victim entrusts himself to You; You are the helper of the fatherless.
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15 Break the arm of the wicked and evildoer; call him to account for his wickedness until none is left to be found.
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16 The LORD is King forever and ever; the nations perish from His land.
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17 You have heard, O LORD, the desire of the humble; You will strengthen their hearts. You will incline Your ear,
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18 to vindicate the fatherless and oppressed, that the men of the earth may strike terror no more.
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
