Matthew 20
1 “For the kingdom of heaven is like a landowner who went out early in the morning to hire workers for his vineyard.
Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
2 He agreed to pay them a denarius for the day and sent them into his vineyard.
Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
3 About the third hour he went out and saw others standing in the marketplace doing nothing.
A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
4 ‘You also go into my vineyard,’ he said, ‘and I will pay you whatever is right.’
I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.
5 So they went. He went out again about the sixth hour and the ninth hour and did the same thing.
A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
6 About the eleventh hour he went out and found still others standing around. ‘Why have you been standing here all day long doing nothing?’ he asked.
Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
7 ‘Because no one has hired us,’ they answered. So he told them, ‘You also go into my vineyard.’
Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
8 When evening came, the owner of the vineyard said to his foreman, ‘Call the workers and pay them their wages, starting with the last ones hired and moving on to the first.’
Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
9 The workers who were hired about the eleventh hour came and each received a denarius.
A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.
10 So when the original workers came, they assumed they would receive more. But each of them also received a denarius.
Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.
11 On receiving their pay, they began to grumble against the landowner.
A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:
12 ‘These men who were hired last worked only one hour,’ they said, ‘and you have made them equal to us who have borne the burden and the scorching heat of the day.’
Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
13 But he answered one of them, ‘Friend, I am not being unfair to you. Did you not agree with me on one denarius?
On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.
14 Take your pay and go. I want to give this last man the same as I gave you.
Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
15 Do I not have the right to do as I please with what is mine? Or are you envious because I am generous?’
Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Èili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
16 So the last will be first, and the first will be last.”
Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
17 As Jesus was going up to Jerusalem, He took the twelve disciples aside and said,
A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:
18 “Look, we are going up to Jerusalem, and the Son of Man will be delivered over to the chief priests and scribes. They will condemn Him to death
Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.
19 and will deliver Him over to the Gentiles to be mocked and flogged and crucified. And on the third day He will be raised to life.”
A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.
20 Then the mother of Zebedee’s sons came to Jesus with her sons and knelt down to make a request of Him.
Tedy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.
21 “What do you want?” He inquired. She answered, “Declare that in Your kingdom one of these two sons of mine may sit at Your right hand, and the other at Your left.”
Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.
22 “You do not know what you are asking,” Jesus replied. “Can you drink the cup I am going to drink?” “We can,” the brothers answered.
Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
23 “You will indeed drink My cup,” Jesus said. “But to sit at My right or left is not Mine to grant. These seats belong to those for whom My Father has prepared them.”
Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
24 When the ten heard about this, they were indignant with the two brothers.
A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.
25 But Jesus called them aside and said, “You know that the rulers of the Gentiles lord it over them, and their superiors exercise authority over them.
Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
26 It shall not be this way among you. Instead, whoever wants to become great among you must be your servant,
Ne tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
27 and whoever wants to be first among you must be your slave—
A kdož by koli mezi vámi chtěl býti první, budiž váš služebník;
28 just as the Son of Man did not come to be served, but to serve, and to give His life as a ransom for many.”
Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za mnohé.
29 As they were leaving Jericho, a large crowd followed Him.
A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
30 And there were two blind men sitting beside the road. When they heard that Jesus was passing by, they cried out, “Lord, Son of David, have mercy on us!”
A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
31 The crowd admonished them to be silent, but they cried out all the louder, “Lord, Son of David, have mercy on us!”
Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
32 Jesus stopped and called them. “What do you want Me to do for you?” He asked.
I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
33 “Lord,” they answered, “let our eyes be opened.”
Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
34 Moved with compassion, Jesus touched their eyes, and at once they received their sight and followed Him.
I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.
