Mark 4
1 Once again Jesus began to teach beside the sea, and such a large crowd gathered around Him that He got into a boat and sat in it, while all the people crowded along the shore.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 And He taught them many things in parables, and in His teaching He said,
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 “Listen! A farmer went out to sow his seed.
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 And as he was sowing, some seed fell along the path, and the birds came and devoured it.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 Some fell on rocky ground, where it did not have much soil. It sprang up quickly because the soil was shallow.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 But when the sun rose, the seedlings were scorched, and they withered because they had no root.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 Other seed fell among thorns, which grew up and choked the seedlings, and they yielded no crop.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 Still other seed fell on good soil, where it sprouted, grew up, and produced a crop—one bearing thirtyfold, another sixtyfold, and another a hundredfold.”
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 Then Jesus said, “He who has ears to hear, let him hear.”
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 As soon as Jesus was alone with the Twelve and those around Him, they asked Him about the parable.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 He replied, “The mystery of the kingdom of God has been given to you, but to those on the outside everything is expressed in parables,
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 so that, ‘they may be ever seeing but never perceiving, and ever hearing but never understanding; otherwise they might turn and be forgiven.’”
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 Then Jesus said to them, “Do you not understand this parable? Then how will you understand any of the parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 The farmer sows the word.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 Some are like the seeds along the path, where the word is sown. As soon as they hear it, Satan comes and takes away the word that was sown in them.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 Some are like the seeds sown on rocky ground. They hear the word and at once receive it with joy.
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 But they themselves have no root, and they remain for only a season. When trouble or persecution comes because of the word, they quickly fall away.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 Others are like the seeds sown among the thorns. They hear the word,
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 but the worries of this life, the deceitfulness of wealth, and the desire for other things come in and choke the word, and it becomes unfruitful. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 Still others are like the seeds sown on good soil. They hear the word, receive it, and produce a crop—thirtyfold, sixtyfold, or a hundredfold.”
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 Jesus also said to them, “Does anyone bring in a lamp to put it under a basket or under a bed? Doesn’t he set it on a stand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing hidden that will not be disclosed, and nothing concealed that will not be brought to light.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 If anyone has ears to hear, let him hear.”
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 He went on to say, “Pay attention to what you hear. With the measure you use, it will be measured to you, and even more will be added to you.
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 For whoever has will be given more. But whoever does not have, even what he has will be taken away from him.”
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 Jesus also said, “The kingdom of God is like a man who scatters seed on the ground.
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 Night and day he sleeps and wakes, and the seed sprouts and grows, though he knows not how.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 All by itself the earth produces a crop—first the stalk, then the head, then grain that ripens within.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 And as soon as the grain is ripe, he swings the sickle, because the harvest has come.”
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 Then He asked, “To what can we compare the kingdom of God? With what parable shall we present it?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 It is like a mustard seed, which is the smallest of all seeds sown upon the earth.
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 But after it is planted, it grows to be the largest of all garden plants and puts forth great branches, so that the birds of the air nest in its shade.”
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 With many such parables Jesus spoke the word to them, to the extent that they could understand.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 He did not tell them anything without using a parable. But privately He explained everything to His own disciples.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 When that evening came, He said to His disciples, “Let us cross to the other side.”
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 After they had dismissed the crowd, they took Jesus with them, since He was already in the boat. And there were other boats with Him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 Soon a violent windstorm came up, and the waves were breaking over the boat, so that it was being swamped.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 But Jesus was in the stern, sleeping on the cushion. So they woke Him and said, “Teacher, don’t You care that we are perishing?”
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 Then Jesus got up and rebuked the wind and the sea. “Silence!” He commanded. “Be still!” And the wind died down, and it was perfectly calm.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 “Why are you so afraid?” He asked. “Do you still have no faith?”
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 Overwhelmed with fear, they asked one another, “Who is this, that even the wind and the sea obey Him?”
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
