John 6
1 After this, Jesus crossed to the other side of the Sea of Galilee (that is, the Sea of Tiberias).
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské, jenž jest Tiberiadské.
2 A large crowd followed Him because they saw the signs He was performing on the sick.
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3 Then Jesus went up on the mountain and sat down with His disciples.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4 Now the Jewish Feast of the Passover was near.
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5 When Jesus looked up and saw a large crowd coming toward Him, He said to Philip, “Where can we buy bread for these people to eat?”
Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6 But He was asking this to test him, for He knew what He was about to do.
(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)
7 Philip answered, “Two hundred denarii would not buy enough bread for each of them to have a small piece.”
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8 One of His disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, said to Him,
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9 “Here is a boy with five barley loaves and two small fish. But what difference will these make among so many?”
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10 “Have the people sit down,” Jesus said. Now there was plenty of grass in that place, so the men sat down, about five thousand of them.
I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11 Then Jesus took the loaves and the fish, gave thanks, and distributed to those who were seated as much as they wanted.
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.
12 And when everyone was full, He said to His disciples, “Gather the pieces that are left over, so that nothing will be wasted.”
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13 So they collected them and filled twelve baskets with the pieces of the five barley loaves left over by those who had eaten.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.
14 When the people saw the sign that Jesus had performed, they began to say, “Truly this is the Prophet who is to come into the world.”
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15 Then Jesus, realizing that they were about to come and make Him king by force, withdrew again to a mountain by Himself.
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16 When evening came, His disciples went down to the sea,
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17 got into a boat, and started across the sea to Capernaum. It was already dark, and Jesus had not yet gone out to them.
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18 A strong wind was blowing, and the sea grew agitated.
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19 When they had rowed about three or four miles, they saw Jesus approaching the boat, walking on the sea—and they were terrified.
A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.
20 But Jesus spoke up: “It is I; do not be afraid.”
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21 Then they were willing to take Him into the boat, and at once the boat reached the shore where they were heading.
I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22 The next day, the crowd that had remained on the other side of the sea realized that only one boat had been there, and that Jesus had not boarded it with His disciples, but they had gone away alone.
Nazejtří pak zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23 However, some boats from Tiberias landed near the place where the people had eaten the bread after the Lord had given thanks.
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdežto byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
24 So when the crowd saw that neither Jesus nor His disciples were there, they got into the boats and went to Capernaum to look for Him.
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25 When they found Him on the other side of the sea, they asked Him, “Rabbi, when did You get here?”
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26 Jesus replied, “Truly, truly, I tell you, it is not because you saw these signs that you are looking for Me, but because you ate the loaves and had your fill.
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne protože jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27 Do not work for food that perishes, but for food that endures to eternal life, which the Son of Man will give you. For on Him God the Father has placed His seal of approval.” (aiōnios g166)
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť jest potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
28 Then they inquired, “What must we do to perform the works of God?”
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29 Jesus replied, “The work of God is this: to believe in the One He has sent.”
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30 So they asked Him, “What sign then will You perform, so that we may see it and believe You? What will You do?
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31 Our fathers ate the manna in the wilderness, as it is written: ‘He gave them bread from heaven to eat.’”
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32 Jesus said to them, “Truly, truly, I tell you, it was not Moses who gave you the bread from heaven, but it is My Father who gives you the true bread from heaven.
Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33 For the bread of God is He who comes down from heaven and gives life to the world.”
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.
34 “Sir,” they said, “give us this bread at all times.”
A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35 Jesus answered, “I am the bread of life. Whoever comes to Me will never hunger, and whoever believes in Me will never thirst.
I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36 But as I stated, you have seen Me and still you do not believe.
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37 Everyone the Father gives Me will come to Me, and the one who comes to Me I will never drive away.
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38 For I have come down from heaven, not to do My own will, but to do the will of Him who sent Me.
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.
39 And this is the will of Him who sent Me, that I shall lose none of those He has given Me, but raise them up at the last day.
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40 For it is My Father’s will that everyone who looks to the Son and believes in Him shall have eternal life, and I will raise him up at the last day.” (aiōnios g166)
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
41 At this, the Jews began to grumble about Jesus because He had said, “I am the bread that came down from heaven.”
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42 They were asking, “Is this not Jesus, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then can He say, ‘I have come down from heaven?’”
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43 “Stop grumbling among yourselves,” Jesus replied.
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44 “No one can come to Me unless the Father who sent Me draws him, and I will raise him up at the last day.
Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45 It is written in the Prophets: ‘And they will all be taught by God.’ Everyone who has heard the Father and learned from Him comes to Me—
Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46 not that anyone has seen the Father except the One who is from God; only He has seen the Father.
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Jáť jsem ten chléb života.
49 Your fathers ate the manna in the wilderness, yet they died.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50 This is the bread that comes down from heaven, so that anyone may eat of it and not die.
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.
51 I am the living bread that came down from heaven. If anyone eats of this bread, he will live forever. And this bread, which I will give for the life of the world, is My flesh.” (aiōn g165)
Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
52 At this, the Jews began to argue among themselves, “How can this man give us His flesh to eat?”
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?
53 So Jesus said to them, “Truly, truly, I tell you, unless you eat the flesh and drink the blood of the Son of Man, you have no life in you.
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54 Whoever eats My flesh and drinks My blood has eternal life, and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
55 For My flesh is real food, and My blood is real drink.
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56 Whoever eats My flesh and drinks My blood remains in Me, and I in him.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57 Just as the living Father sent Me and I live because of the Father, so also the one who feeds on Me will live because of Me.
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58 This is the bread that came down from heaven. Unlike your fathers, who ate the manna and died, the one who eats this bread will live forever.” (aiōn g165)
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
59 Jesus said this while teaching in the synagogue in Capernaum.
Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.
60 On hearing it, many of His disciples said, “This is a difficult teaching. Who can accept it?”
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?
61 Aware that His disciples were grumbling about this teaching, Jesus asked them, “Does this offend you?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62 Then what will happen if you see the Son of Man ascend to where He was before?
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?
63 The Spirit gives life; the flesh profits nothing. The words I have spoken to you are spirit and they are life.
Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.
64 However, there are some of you who do not believe.” (For Jesus had known from the beginning which of them did not believe and who would betray Him.)
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65 Then Jesus said, “This is why I told you that no one can come to Me unless the Father has granted it to him.”
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.
66 From that time on many of His disciples turned back and no longer walked with Him.
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67 So Jesus asked the Twelve, “Do you want to leave too?”
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?
68 Simon Peter replied, “Lord, to whom would we go? You have the words of eternal life. (aiōnios g166)
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš. (aiōnios g166)
69 We believe and know that You are the Holy One of God.”
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70 Jesus answered them, “Have I not chosen you, the Twelve? Yet one of you is a devil!”
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71 He was speaking about Judas, the son of Simon Iscariot. For although Judas was one of the Twelve, he was later to betray Jesus.
A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
