< John 10 >
1 “Truly, truly, I tell you, whoever does not enter the sheepfold by the gate, but climbs in some other way, is a thief and a robber.
Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází jinudy, ten zloděj jest a lotr.
2 But the one who enters by the gate is the shepherd of the sheep.
Ale kdož vchází dveřmi, pastýř jest ovcí.
3 The gatekeeper opens the gate for him, and the sheep listen for his voice. He calls his own sheep by name and leads them out.
Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména povolává, a vyvodí je.
4 When he has brought out all his own, he goes on ahead of them, and his sheep follow him because they know his voice.
A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.
5 But they will never follow a stranger; in fact, they will flee from him because they do not recognize his voice.”
Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.
6 Jesus spoke to them using this illustration, but they did not understand what He was telling them.
To přísloví pověděl jim Ježíš, ale oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.
7 So He said to them again, “Truly, truly, I tell you, I am the gate for the sheep.
Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že já jsem dveře ovcí.
8 All who came before Me were thieves and robbers, but the sheep did not listen to them.
Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.
9 I am the gate. If anyone enters through Me, he will be saved. He will come in and go out and find pasture.
Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.
10 The thief comes only to steal and kill and destroy. I have come that they may have life, and have it in all its fullness.
Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.
11 I am the good shepherd. The good shepherd lays down His life for the sheep.
Já jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř duši svou pokládá za ovce.
12 The hired hand is not the shepherd, and the sheep are not his own. When he sees the wolf coming, he abandons the sheep and runs away. Then the wolf pounces on them and scatters the flock.
Ale nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.
13 The man runs away because he is a hired servant and is unconcerned for the sheep.
Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.
14 I am the good shepherd. I know My sheep and My sheep know Me,
Já jsem ten dobrý pastýř, a známť ovce své, a znajíť mne mé.
15 just as the Father knows Me and I know the Father. And I lay down My life for the sheep.
Jakož mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.
16 I have other sheep that are not of this fold. I must bring them in as well, and they will listen to My voice. Then there will be one flock and one shepherd.
A mámť i jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.
17 The reason the Father loves Me is that I lay down My life in order to take it up again.
Protož mne Otec miluje, že já pokládám duši svou, abych ji zase vzal.
18 No one takes it from Me, but I lay it down of My own accord. I have authority to lay it down and authority to take it up again. This charge I have received from My Father.”
Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To přikázání vzal jsem od Otce svého.
19 Again there was division among the Jews because of Jesus’ message.
Tedy stala se opět různice mezi Židy pro ty řeči.
20 Many of them said, “He is demon-possessed and insane. Why would you listen to Him?”
A pravili mnozí z nich: Ïábelství má a blázní. Co ho posloucháte?
21 But others replied, “These are not the words of a man possessed by a demon. Can a demon open the eyes of the blind?”
Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?
22 At that time the Feast of Dedication took place in Jerusalem. It was winter,
I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.
23 and Jesus was walking in the temple courts in Solomon’s Colonnade.
I procházel se Ježíš v chrámě po síňci Šalomounově.
24 So the Jews gathered around Him and demanded, “How long will You keep us in suspense? If You are the Christ, tell us plainly.”
Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.
25 “I already told you,” Jesus replied, “but you did not believe. The works I do in My Father’s name testify on My behalf.
Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť svědectví vydávají o mně.
26 But because you are not My sheep, you refuse to believe.
Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.
27 My sheep listen to My voice; I know them, and they follow Me.
Nebo ovce mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.
28 I give them eternal life, and they will never perish. No one can snatch them out of My hand. (aiōn , aiōnios )
A jáť život věčný dávám jim, a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé. (aiōn , aiōnios )
29 My Father who has given them to Me is greater than all. No one can snatch them out of My Father’s hand.
Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.
30 I and the Father are one.”
Já a Otec jedno jsme.
31 At this, the Jews again picked up stones to stone Him.
Tedy zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.
32 But Jesus responded, “I have shown you many good works from the Father. For which of these do you stone Me?”
Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?
33 “We are not stoning You for any good work,” said the Jews, “but for blasphemy, because You, who are a man, declare Yourself to be God.”
Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.
34 Jesus replied, “Is it not written in your Law: ‘I have said you are gods’?
Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.
35 If he called them gods to whom the word of God came—and the Scripture cannot be broken—
Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,
36 then what about the One whom the Father sanctified and sent into the world? How then can you accuse Me of blasphemy for stating that I am the Son of God?
Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se rouhám, že jsem řekl: Syn Boží jsem?
37 If I am not doing the works of My Father, then do not believe Me.
Nečiním-liť skutků Otce svého, nevěřte mi.
38 But if I am doing them, even though you do not believe Me, believe the works themselves, so that you may know and understand that the Father is in Me, and I am in the Father.”
Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že Otec ve mně jest, a já v něm.
39 At this, they tried again to seize Him, but He escaped their grasp.
Tedy opět hledali ho jíti, ale on vyšel z rukou jejich.
40 Then Jesus went back across the Jordan to the place where John had first been baptizing, and He stayed there.
I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv Jan křtil, a pozůstal tam.
41 Many came to Him and said, “Although John never performed a sign, everything he said about this man was true.”
I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.
42 And many in that place believed in Jesus.
A mnozí tam uvěřili v něho.