Job 21
1 Then Job answered:
A odpovídaje Job, řekl:
2 “Listen carefully to my words; let this be your consolation to me.
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Bear with me while I speak; then, after I have spoken, you may go on mocking.
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Is my complaint against a man? Then why should I not be impatient?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Look at me and be appalled; put your hand over your mouth.
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 When I remember, terror takes hold, and my body trembles in horror.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Why do the wicked live on, growing old and increasing in power?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Their descendants are established around them, and their offspring before their eyes.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Their homes are safe from fear; no rod of punishment from God is upon them.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Their bulls breed without fail; their cows bear calves and do not miscarry.
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 They send forth their little ones like a flock; their children skip about,
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 singing to the tambourine and lyre and making merry at the sound of the flute.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 Yet they say to God: ‘Leave us alone! For we have no desire to know Your ways.
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 Who is the Almighty, that we should serve Him, and what would we gain if we pray to Him?’
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Still, their prosperity is not in their own hands, so I stay far from the counsel of the wicked.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 How often is the lamp of the wicked put out? Does disaster come upon them? Does God, in His anger, apportion destruction?
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Are they like straw before the wind, like chaff swept away by a storm?
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 It is said that God lays up one’s punishment for his children. Let God repay the man himself, so he will know it.
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Let his eyes see his own destruction; let him drink for himself the wrath of the Almighty.
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 For what does he care about his household after him, when the number of his months has run out?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Can anyone teach knowledge to God, since He judges those on high?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 One man dies full of vigor, completely secure and at ease.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 His body is well nourished, and his bones are rich with marrow.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Yet another man dies in the bitterness of his soul, having never tasted prosperity.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 But together they lie down in the dust, and worms cover them both.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Behold, I know your thoughts full well, the schemes by which you would wrong me.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 For you say, ‘Where now is the nobleman’s house, and where are the tents in which the wicked dwell?’
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Have you never asked those who travel the roads? Do you not accept their reports?
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Indeed, the evil man is spared from the day of calamity, delivered from the day of wrath.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Who denounces his behavior to his face? Who repays him for what he has done?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 He is carried to the grave, and watch is kept over his tomb.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 The clods of the valley are sweet to him; everyone follows behind him, and those before him are without number.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 So how can you comfort me with empty words? For your answers remain full of falsehood.”
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
