Job 18
1 Then Bildad the Shuhite replied:
Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
2 “How long until you end these speeches? Show some sense, and then we can talk.
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3 Why are we regarded as cattle, as stupid in your sight?
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4 You who tear yourself in anger— should the earth be forsaken on your account, or the rocks be moved from their place?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5 Indeed, the lamp of the wicked is extinguished; the flame of his fire does not glow.
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6 The light in his tent grows dark, and the lamp beside him goes out.
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7 His vigorous stride is shortened, and his own schemes trip him up.
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8 For his own feet lead him into a net, and he wanders into its mesh.
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9 A trap seizes his heel; a snare grips him.
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10 A noose is hidden in the ground, and a trap lies in his path.
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11 Terrors frighten him on every side and harass his every step.
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12 His strength is depleted, and calamity is ready at his side.
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13 It devours patches of his skin; the firstborn of death devours his limbs.
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14 He is torn from the shelter of his tent and is marched off to the king of terrors.
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15 Fire resides in his tent; burning sulfur rains down on his dwelling.
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16 The roots beneath him dry up, and the branches above him wither away.
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17 The memory of him perishes from the earth, and he has no name in the land.
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18 He is driven from light into darkness and is chased from the inhabited world.
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
19 He has no offspring or posterity among his people, no survivor where he once lived.
Nepozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
20 Those in the west are appalled at his fate, while those in the east tremble in horror.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
21 Surely such is the dwelling of the wicked and the place of one who does not know God.”
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
