< Job 16 >
2 “I have heard many things like these; miserable comforters are you all.
Slyšel jsem již podobných věcí mnoho; všickni vy nepříjemní jste těšitelé.
3 Is there no end to your long-winded speeches? What provokes you to continue testifying?
Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?
4 I could also speak like you if you were in my place; I could heap up words against you and shake my head at you.
Zdaliž bych já tak mluviti mohl, jako vy, kdybyste byli na místě mém? Shromažďoval-li bych proti vám slova, aneb potřásal na vás hlavou svou?
5 But I would encourage you with my mouth, and the consolation of my lips would bring relief.
Nýbrž posiloval bych vás ústy svými, a otvírání rtů mých krotilo by bolest.
6 Even if I speak, my pain is not relieved, and if I hold back, how will it go away?
Buď že mluvím, neumenšuje se bolesti mé, buď že tak nechám, neodchází ode mne.
7 Surely He has now exhausted me; You have devastated all my family.
Ale ustavičně zemdlívá mne; nebo jsi mne, ó Bože, zbavil všeho shromáždění mého.
8 You have bound me, and it has become a witness; my frailty rises up and testifies against me.
A vrásky jsi mi zdělal; což mám za svědka, ano patrná na mně hubenost má na tváři mé to osvědčuje.
9 His anger has torn me and opposed me; He gnashes His teeth at me. My adversary pierces me with His eyes.
Prchlivost jeho zachvátila mne, a vzal mne v nenávist, škřipě na mne zuby svými; jako nepřítel můj zaostřil oči své na mne.
10 They open their mouths against me and strike my cheeks with contempt; they join together against me.
Rozedřeli na mne ústa svá, potupně mne poličkujíce, proti mně se shromáždivše.
11 God has delivered me to unjust men; He has thrown me to the clutches of the wicked.
Vydal mne Bůh silný nešlechetníku, a v ruce bezbožných uvedl mne.
12 I was at ease, but He shattered me; He seized me by the neck and crushed me. He has set me up as His target;
Pokoje jsem užíval, však potřel mne, a uchopiv mne za šíji mou, roztříštil mne, a vystavil mne sobě za cíl.
13 His archers surround me. He pierces my kidneys without mercy and spills my gall on the ground.
Obklíčili mne střelci jeho, rozťal ledví má beze vší lítosti, a vylil na zem žluč mou.
14 He breaks me with wound upon wound; He rushes me like a mighty warrior.
Ranil mne ranou na ránu, outok učinil na mne jako silný.
15 I have sewn sackcloth over my skin; I have buried my horn in the dust.
Žíni jsem ušil na zjízvenou kůži svou, a zohavil jsem v prachu sílu svou.
16 My face is red with weeping, and deep shadows ring my eyes;
Tvář má oduřavěla od pláče, a na víčkách mých stín smrti jest.
17 yet my hands are free of violence and my prayer is pure.
Ne pro nějaké bezpraví v rukou mých; nebo i modlitba má čistá jest.
18 O earth, do not cover my blood; may my cry for help never be laid to rest.
Ó země, nepřikrývej krve mé, a nechť nemá místa volání mé.
19 Even now my witness is in heaven, and my advocate is on high.
Aj, nyní jestiť i v nebesích svědek můj, svědek můj, pravím, jest na výsostech.
20 My friends are my scoffers as my eyes pour out tears to God.
Ó mudráci moji, přátelé moji, k Bohuť slzí oko mé.
21 Oh, that a man might plead with God as he pleads with his neighbor!
Ó by lze bylo muži v hádku s ním se vydati, jako synu člověka s přítelem svým.
22 For when only a few years are past I will go the way of no return.
Nebo léta mně odečtená přicházejí, a cestou, kterouž se zase nenavrátím, již se beru.