James 1
1 James, a servant of God and of the Lord Jesus Christ, To the twelve tribes of the Dispersion: Greetings.
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
2 Consider it pure joy, my brothers, when you encounter trials of many kinds,
Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
3 because you know that the testing of your faith develops perseverance.
Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4 Allow perseverance to finish its work, so that you may be mature and complete, not lacking anything.
Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5 Now if any of you lacks wisdom, he should ask God, who gives generously to all without finding fault, and it will be given to him.
Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
6 But he must ask in faith, without doubting, because he who doubts is like a wave of the sea, blown and tossed by the wind.
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7 That man should not expect to receive anything from the Lord.
Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
8 He is a double-minded man, unstable in all his ways.
Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
9 The brother in humble circumstances should exult in his high position.
Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10 But the one who is rich should exult in his low position, because he will pass away like a flower of the field.
A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
11 For the sun rises with scorching heat and withers the plant; its flower falls and its beauty is lost. So too, the rich man will fade away in the midst of his pursuits.
Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12 Blessed is the man who perseveres under trial, because when he has stood the test, he will receive the crown of life that God has promised to those who love Him.
Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
13 When tempted, no one should say, “God is tempting me.” For God cannot be tempted by evil, nor does He tempt anyone.
Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
14 But each one is tempted when by his own evil desires he is lured away and enticed.
Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15 Then after desire has conceived, it gives birth to sin; and sin, when it is full-grown, gives birth to death.
Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16 Do not be deceived, my beloved brothers.
Nebluďtež, bratří moji milí.
17 Every good and perfect gift is from above, coming down from the Father of the heavenly lights, with whom there is no change or shifting shadow.
Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
18 He chose to give us birth through the word of truth, that we would be a kind of firstfruits of His creation.
On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19 My beloved brothers, understand this: Everyone should be quick to listen, slow to speak, and slow to anger,
A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20 for man’s anger does not bring about the righteousness that God desires.
Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21 Therefore, get rid of all moral filth and every expression of evil, and humbly accept the word planted in you, which can save your souls.
Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22 Be doers of the word, and not hearers only. Otherwise, you are deceiving yourselves.
Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23 For anyone who hears the word but does not carry it out is like a man who looks at his face in a mirror,
Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
24 and after observing himself goes away and immediately forgets what he looks like.
Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25 But the one who looks intently into the perfect law of freedom, and continues to do so—not being a forgetful hearer, but an effective doer—he will be blessed in what he does.
Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
26 If anyone considers himself religious and yet does not bridle his tongue, he deceives his heart and his religion is worthless.
Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27 Pure and undefiled religion before our God and Father is this: to care for orphans and widows in their distress, and to keep oneself from being polluted by the world.
Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.
