Hebrews 3
1 Therefore, holy brothers, who share in the heavenly calling, set your focus on Jesus, the apostle and high priest whom we confess.
A protož, bratří svatí, povolání nebeského účastníci, spatřujte apoštola a nejvyššího kněze vyznání našeho, Krista Ježíše,
2 He was faithful to the One who appointed Him, just as Moses was faithful in all God’s house.
Věrného tomu, kdož jej ustanovil, jako i Mojžíš byl věrný ve všem domě jeho.
3 For Jesus has been counted worthy of greater glory than Moses, just as the builder of a house has greater honor than the house itself.
Tím větší zajisté slávy tento nad Mojžíše jest hoden, čím větší má čest stavitel nežli sám dům.
4 And every house is built by someone, but God is the builder of everything.
Nebo všeliký dům ustaven bývá od někoho, ten pak, kdož všecky tyto věci ustavěl, Bůh jest.
5 Now Moses was faithful as a servant in all God’s house, testifying to what would be spoken later.
A Mojžíš zajisté věrný byl v celém domě jeho, jako služebník, na osvědčení toho, což potom mělo mluveno býti.
6 But Christ is faithful as the Son over God’s house. And we are His house, if we hold firmly to our confidence and the hope of which we boast.
Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.
7 Therefore, as the Holy Spirit says: “Today, if you hear His voice,
Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,
8 do not harden your hearts, as you did in the rebellion, in the day of testing in the wilderness,
Nezatvrzujtež srdcí svých, jako při onom popouzení Boha v den pokušení toho na poušti;
9 where your fathers tested and tried Me, and for forty years saw My works.
Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé po čtyřidceti let.
10 Therefore I was angry with that generation, and I said, ‘Their hearts are always going astray, and they have not known My ways.’
Protož hněviv jsem byl na pokolení to, a řekl jsem: Tito vždycky bloudí srdcem, a nepoznávají cest mých.
11 So I swore on oath in My anger, ‘They shall never enter My rest.’”
Takže jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.
12 See to it, brothers, that none of you has a wicked heart of unbelief that turns away from the living God.
Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého.
13 But exhort one another daily, as long as it is called today, so that none of you may be hardened by sin’s deceitfulness.
Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha.
14 We have come to share in Christ if we hold firmly to the end the assurance we had at first.
Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.
15 As it has been said: “Today, if you hear His voice, do not harden your hearts, as you did in the rebellion.”
Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.
16 For who were the ones who heard and rebelled? Were they not all those Moses led out of Egypt?
Nebo někteří slyševše, popouzeli ho, ale ne všickni, jenž vyšli z Egypta skrze Mojžíše.
17 And with whom was God angry for forty years? Was it not with those who sinned, whose bodies fell in the wilderness?
Na které se pak hněval čtyřidceti let? Zdali ne na ty, kteříž hřešili, jejichžto těla padla na poušti?
18 And to whom did He swear that they would never enter His rest? Was it not to those who disobeyed?
A kterým zapřisáhl, že nevejdou do odpočinutí jeho? Však těm, kteříž byli neposlušní.
19 So we see that it was because of their unbelief that they were unable to enter.
A vidíme, že jsou nemohli vjíti pro nevěru.
