Galatians 4
1 What I am saying is that as long as the heir is a child, he is no different from a slave, although he is the owner of everything.
I s dědictvím je to ovšem tak, že dokud dědic nedosáhne zletilosti, neliší se jeho postavení od postavení sluhy, ač mu náleží celý otcův majetek.
2 He is subject to guardians and trustees until the date set by his father.
Musí poslouchat svého poručníka, dokud neuplyne zákonná doba.
3 So also, when we were children, we were enslaved under the basic principles of the world.
V takovém postavení jsme se nacházeli před Kristovým příchodem. Byli jsme vázáni běžnými zákony a zvyklostmi.
4 But when the time had fully come, God sent His Son, born of a woman, born under the law,
Ale když nadešel čas určený Bohem, poslal Bůh svého Syna. Narodil se z ženy a byl podřízen zákonu. Proč?
5 to redeem those under the law, that we might receive our adoption as sons.
Musel se postavit na místo nás, kteří jsme propadli před zákonem, aby nás, odsouzence k smrti, vrátil do svobodné Boží rodiny.
6 And because you are sons, God sent the Spirit of His Son into our hearts, crying out, “Abba, Father!”
A protože jsme adoptováni za Boží děti, dal nám Bůh i stejné smýšlení a cítění, jaké měl Kristus, takže smíme stejně jako on nazývat Boha svým Otcem.
7 So you are no longer a slave, but a son; and since you are a son, you are also an heir through God.
Nejsme už otroky, jsme Božími dětmi a vše, co patří Bohu, je i naše, protože tak to on sám rozhodl.
8 Formerly, when you did not know God, you were slaves to those who by nature are not gods.
Dokud jste Boha neznali, sloužili jste bohům, které jste si sami vymysleli.
9 But now that you know God, or rather are known by God, how is it that you are turning back to those weak and worthless principles? Do you wish to be enslaved by them all over again?
Ale teď, když jste Boha nalezli, nebo spíše když on nalezl vás, chcete se zase vracet k tomu ubohému, bezcennému náboženství záslužných skutků?
10 You are observing special days and months and seasons and years!
Váš život by se měl znovu točit jen kolem seznamu zákazů a příkazů?
11 I fear for you, that my efforts for you may have been in vain.
Bojím se o vás. Jako by všechno úsilí, které jsem vám věnoval, bylo nadarmo.
12 I beg you, brothers, become like me, for I became like you. You have done me no wrong.
Bratři, vroucně vás prosím, vžijte se trochu do mého postavení, jako jsem se já snažil vcítit do vašeho! Kdysi jsme si přece rozuměli docela dobře.
13 You know that it was because of an illness that I first preached the gospel to you.
Nijak vám nevadila má tělesná slabost, když jsem k vám poprvé mluvil o Kristu.
14 And although my illness was a trial to you, you did not despise or reject me. Instead, you welcomed me as if I were an angel of God, as if I were Christ Jesus Himself.
Nedali jste najevo pohrdání ani nelibost nad mou ubohou tělesnou schránkou; naopak, přijali jste mne jako skutečného posla od Boha, jako samého Ježíše Krista.
15 What then has become of your blessing? For I can testify that, if it were possible, you would have torn out your eyes and given them to me.
Kam se podělo všechno vaše nadšení, které nás tak sbližovalo? Vždyť jste byli ochotní dát mi vlastní oči, kdyby mi to pomohlo.
16 Have I now become your enemy by telling you the truth?
A teď jen proto, že vám říkám pravdu, má mezi námi vzniknout nepřátelství?
17 Those people are zealous for you, but not in a good way. Instead, they want to isolate you from us, so that you may be zealous for them.
Ti falešní učitelé, kteří se tak horlivě ucházejí o vaši přízeň, nemyslí to s vámi dobře; chtějí nás rozdělit a strhnout vás na svou stranu.
18 Nevertheless, it is good to be zealous if it serves a noble purpose—at any time, and not only when I am with you.
Horlivost je chvályhodná, ale musí usilovat o dobrou věc, a to nejen po tu chvíli, kdy jsem u vás.
19 My children, for whom I am again in the pains of childbirth until Christ is formed in you,
Moje děti, znovu pro vás trpím jako matka při porodu. Vždyť jde o to, aby na vás bylo vidět, že se podobáte Kristu.
20 how I wish I could be with you now and change my tone, because I am perplexed about you.
Tak bych si přál být teď mezi vámi a promluvil k vám osobně. Opravdu už nevím, co s vámi mám dělat.
21 Tell me, you who want to be under the law, do you not understand what the law says?
Poslyšte vy, kteří vyžadujete poslušnost židovským předpisům: Proč si pořádně nepřečtete Bibli?
22 For it is written that Abraham had two sons, one by the slave woman and the other by the free woman.
Dočetli byste se tam, že Abraham měl dva syny, jednoho se svou manželkou, ale jednoho ještě předtím se svou otrokyní, což tehdy nebylo nic neobvyklého.
23 His son by the slave woman was born according to the flesh, but his son by the free woman was born through the promise.
Ten prvý, syn otrokyně, se narodil jen proto, že si to muž a žena přáli. Narození druhého bylo navíc darem od Boha a naplněním jeho slibu. Můžeme to použít jako obraz: ty dvě ženy představují dva odlišné vztahy k Bohu.
24 These things serve as illustrations, for the women represent two covenants. One covenant is from Mount Sinai and bears children into slavery: This is Hagar.
25 Now Hagar stands for Mount Sinai in Arabia and corresponds to the present-day Jerusalem, because she is in slavery with her children.
Otrokyně Hagar odkazuje ke smlouvě uzavřené mezi Bohem a lidmi na hoře Sínaji. To odpovídá židovskému přístupu k Bohu. Tam je člověk otrokem předpisů a zákonů.
26 But the Jerusalem above is free, and she is our mother.
Abrahamova manželka Sára je obrazem Kristovy církve, a to je naše matka.
27 For it is written: “Rejoice, O barren woman, who bears no children; break forth and cry aloud, you who have never travailed; because more are the children of the desolate woman than of her who has a husband.”
O ní prorokoval Izajáš: „Raduj se neplodná, která nemáš děti, jásej ty, kterás nepoznala, co je to být matkou! Mnoho potomků dá Bůh tobě, ponížené a opovržené, víc než otrokyni, která má tvého muže.“
28 Now you, brothers, like Isaac, are children of promise.
Ti zaslíbení potomci, to jste vy, bratři, vám platí slib, kterým Bůh požehnal Izákovi.
29 At that time, however, the son born by the flesh persecuted the son born by the Spirit. It is the same now.
Ale už tenkrát pronásledoval syn narozený z otrokyně toho druhého, který svůj život dostal od Boha. A tak je tomu i dnes.
30 But what does the Scripture say? “Expel the slave woman and her son, for the slave woman’s son will never share in the inheritance with the free woman’s son.”
Co však čteme v Bibli? „Vyžeň otrokyni i jejího syna. Syn otrokyně nebude dědit se synem manželky.“
31 Therefore, brothers, we are not children of the slave woman, but of the free woman.
Bratři, my nejsme syny otrokyně, my jsme svobodní.
