Exodus 1
1 These are the names of the sons of Israel who went to Egypt with Jacob, each with his family:
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2 Reuben, Simeon, Levi, and Judah;
Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3 Issachar, Zebulun, and Benjamin;
Izachar, Zabulon a Beniamin;
4 Dan and Naphtali; Gad and Asher.
Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5 The descendants of Jacob numbered seventy in all, including Joseph, who was already in Egypt.
A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
6 Now Joseph and all his brothers and all that generation died,
I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7 but the Israelites were fruitful and increased rapidly; they multiplied and became exceedingly numerous, so that the land was filled with them.
Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8 Then a new king, who did not know Joseph, came to power in Egypt.
V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9 “Look,” he said to his people, “the Israelites have become too numerous and too powerful for us.
Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
10 Come, let us deal shrewdly with them, or they will increase even more; and if a war breaks out, they may join our enemies, fight against us, and leave the country.”
Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11 So the Egyptians appointed taskmasters over the Israelites to oppress them with forced labor. As a result, they built Pithom and Rameses as store cities for Pharaoh.
Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
12 But the more they were oppressed, the more they multiplied and flourished; so the Egyptians came to dread the Israelites.
Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13 They worked the Israelites ruthlessly
A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14 and made their lives bitter with hard labor in brick and mortar, and with all kinds of work in the fields. Every service they imposed was harsh.
A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15 Then the king of Egypt said to the Hebrew midwives, whose names were Shiphrah and Puah,
I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16 “When you help the Hebrew women give birth, observe them on the birthstools. If the child is a son, kill him; but if it is a daughter, let her live.”
A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17 The midwives, however, feared God and did not do as the king of Egypt had instructed; they let the boys live.
Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18 So the king of Egypt summoned the midwives and asked them, “Why have you done this? Why have you let the boys live?”
Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
19 The midwives answered Pharaoh, “The Hebrew women are not like the Egyptian women, for they are vigorous and give birth before a midwife arrives.”
I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
20 So God was good to the midwives, and the people multiplied and became even more numerous.
I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
21 And because the midwives feared God, He gave them families of their own.
Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22 Then Pharaoh commanded all his people: “Every son born to the Hebrews you must throw into the Nile, but every daughter you may allow to live.”
I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.
