Ecclesiastes 7
1 A good name is better than fine perfume, and one’s day of death is better than his day of birth.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 It is better to enter a house of mourning than a house of feasting, since death is the end of every man, and the living should take this to heart.
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Sorrow is better than laughter, for a sad countenance is good for the heart.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 The heart of the wise is in the house of mourning, but the heart of fools is in the house of pleasure.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 It is better to heed a wise man’s rebuke than to listen to the song of fools.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 For like the crackling of thorns under the pot, so is the laughter of the fool. This too is futile.
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Surely extortion turns a wise man into a fool, and a bribe corrupts the heart.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 The end of a matter is better than the beginning, and a patient spirit is better than a proud one.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Do not be quickly provoked in your spirit, for anger settles in the lap of a fool.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Do not say, “Why were the old days better than these?” For it is unwise of you to ask about this.
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Wisdom, like an inheritance, is good, and it benefits those who see the sun.
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 For wisdom, like money, is a shelter, and the advantage of knowledge is that wisdom preserves the life of its owner.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Consider the work of God: Who can straighten what He has bent?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 In the day of prosperity, be joyful, but in the day of adversity, consider this: God has made one of these along with the other, so that a man cannot discover anything that will come after him.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 In my futile life I have seen both of these: A righteous man perishing in his righteousness, and a wicked man living long in his wickedness.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Do not be overly righteous, and do not make yourself too wise. Why should you destroy yourself?
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Do not be excessively wicked, and do not be a fool. Why should you die before your time?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 It is good to grasp the one and not let the other slip from your hand. For he who fears God will follow both warnings.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Wisdom makes the wise man stronger than ten rulers in a city.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Surely there is no righteous man on earth who does good and never sins.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Do not pay attention to every word that is spoken, or you may hear your servant cursing you.
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 For you know in your heart that many times you yourself have cursed others.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 All this I tested by wisdom, saying, “I resolve to be wise.” But it was beyond me.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 What exists is out of reach and very deep. Who can fathom it?
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 I directed my mind to understand, to explore, to search out wisdom and explanations, and to understand the stupidity of wickedness and the folly of madness.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 And I find more bitter than death the woman who is a snare, whose heart is a net, and whose hands are chains. The man who pleases God escapes her, but the sinner is ensnared.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 “Behold,” says the Teacher, “I have discovered this by adding one thing to another to find an explanation.
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 While my soul was still searching but not finding, among a thousand I have found one upright man, but among all these I have not found one such woman.
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Only this have I found: I have discovered that God made men upright, but they have sought out many schemes.”
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
