Acts 4
1 While Peter and John were speaking to the people, the priests and the captain of the temple guard and the Sadducees came up to them,
Zatímco Petr a Jan mluvili, přivedli na ně kněží a saducejové velitele chrámové stráže.
2 greatly disturbed that they were teaching the people and proclaiming in Jesus the resurrection of the dead.
Ten je zatkl, a protože byl už večer, vzal je do druhého dne do vazby. Kněze totiž popudilo, že Petr a Jan učili lidi v chrámu a hlásali, že Ježíš vstal z mrtvých.
3 They seized Peter and John, and because it was evening, they put them in custody until the next day.
4 But many who heard the message believed, and the number of men grew to about five thousand.
Ale mnozí z posluchačů jim uvěřili, takže počet věřících už dosáhl asi pěti tisíc mužů.
5 The next day the rulers, elders, and scribes assembled in Jerusalem,
Příštího dne právě zasedala v Jeruzalémě židovská velerada – shromáždění politických i náboženských předáků a učitelů zákona, kterému předsedal úřadující velekněz Kaifáš. Byl tam také jeho předchůdce Annáš a dále Jan, Alexandr a ostatní příslušníci velekněžského rodu.
6 along with Annas the high priest, Caiaphas, John, Alexander, and many others from the high priest’s family.
7 They had Peter and John brought in and began to question them: “By what power or what name did you do this?”
Dali si předvést Petra a Jana, Ježíšovy apoštoly, a začali je vyslýchat. Chtěli vědět, jaká to je moc, kterou uzdravili chromého, a kdo jim ji svěřil.
8 Then Peter, filled with the Holy Spirit, said to them, “Rulers and elders of the people!
Na to Petr odpověděl z popudu svatého Ducha: „Vůdcové a představitelé národa!
9 If we are being examined today about a kind service to a man who was lame, to determine how he was healed,
Vyslýcháte nás pro dobrý skutek a chcete vědět jak to, že postižený mohl být uzdraven.
10 then let this be known to all of you and to all the people of Israel: It is by the name of Jesus Christ of Nazareth, whom you crucified but whom God raised from the dead, that this man stands before you healed.
Prohlašujeme tedy jasně před vámi a před celým Izraelem, že jsme to udělali ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých. Je to jeho moc, která postavila na nohy úplně chromého člověka.
11 This Jesus is ‘the stone you builders rejected, which has become the cornerstone.’
Na Ježíše se vztahuje Izajášovo proroctví: ‚To je ten kámen, který jste vy, stavitelé, odložili, ale který se stal hlavním kamenem celé klenby.‘
12 Salvation exists in no one else, for there is no other name under heaven given to men by which we must be saved.”
Jenom on je Spasitel a nečekejte, že se ozve ještě jiné jméno, které by znamenalo záchranu.“
13 When they saw the boldness of Peter and John and realized that they were unschooled, ordinary men, they marveled and took note that these men had been with Jesus.
Členové velerady se podivili, jak odvážně a jasně Petr promluvil. Věděli totiž, že on i Jan jsou jen prostí, nevzdělaní lidé, a byli překvapeni, jaký vliv na ně měl pobyt s Ježíšem.
14 And seeing the man who had been healed standing there with them, they had nothing to say in response.
Předvolali uzdraveného a ten teď stál vedle apoštolů jako živý doklad jejich slov. Nikdo z velerady nevěděl jak dál,
15 So they ordered them to leave the Sanhedrin and then conferred together.
a tak dali zase apoštoly odvést a radili se, co s nimi.
16 “What shall we do with these men?” they asked. “It is clear to everyone living in Jerusalem that a remarkable miracle has occurred through them, and we cannot deny it.
„Nemůžeme zakrýt, že udělali nesporný zázrak, “přiznávali. „Už to ví celý Jeruzalém.
17 But to keep this message from spreading any further among the people, we must warn them not to speak to anyone in this name.”
Musíme však zabránit tomu, aby se ty jejich zvěsti šířily dál. Postrašíme je, aby už o Ježíšovi nikomu nevyprávěli.“
18 Then they called them in again and commanded them not to speak or teach at all in the name of Jesus.
Zavolali je zpátky a důrazně jim přikázali, že už o Ježíšovi nesmí mluvit.
19 But Peter and John replied, “Judge for yourselves whether it is right in God’s sight to listen to you rather than God.
Petr s Janem odpověděli: „Myslíte, že je správné, abychom dali víc na vás než na Boha?
20 For we cannot stop speaking about what we have seen and heard.”
Nemůžeme přece zamlčet, co jsme viděli a slyšeli.“
21 After further threats they let them go. They could not find a way to punish them, because all the people were glorifying God for what had happened.
Velerada jim ještě vyhrožovala, ale pak je propustila. Neodvažovali se apoštoly potrestat, protože se báli, že by se lid bouřil. Všichni totiž děkovali Bohu za tento zázrak.
22 For the man who was miraculously healed was over forty years old.
Vždyť tomu uzdravenému člověku bylo už přes čtyřicet let.
23 On their release, Peter and John returned to their own people and reported everything that the chief priests and elders had said to them.
Jakmile se Petr s Janem dostali na svobodu, šli ke svým a vyprávěli jim, co bylo ve veleradě.
24 When the believers heard this, they lifted up their voices to God with one accord. “Sovereign Lord,” they said, “You made the heaven and the earth and the sea and everything in them.
Když to všechno vypověděli, modlili se společně: „Pane Bože, ty jsi stvořil nebe, zemi i moře a všechno, co žije.
25 You spoke by the Holy Spirit through the mouth of Your servant, our father David: ‘Why do the nations rage and the peoples plot in vain?
Ty jsi vnukl Davidovi slova: ‚Proč se lidé bouří a národy se obírají marnými plány?
26 The kings of the earth take their stand and the rulers gather together against the Lord and against His Anointed One.’
Pozvedají se pozemští králové a vladaři se spolu umlouvají proti Pánu a jeho Mesiáši.‘
27 In fact, this is the very city where Herod and Pontius Pilate conspired with the Gentiles and the people of Israel against Your holy servant Jesus, whom You anointed.
A skutečně se spojil král Herodes s místodržitelem Pilátem, Izraelci neváhali spřáhnout se s pohany, aby zabili tvého svatého Syna Ježíše, kterého jsi ustanovil Vysvoboditelem.
28 They carried out what Your hand and will had decided beforehand would happen.
Vykonali však jenom to, co jsi předem určil a rozhodl.
29 And now, Lord, consider their threats, and enable Your servants to speak Your word with complete boldness,
Pane, teď vyhrožují také nám. Prosíme, dej nám odvahu, abychom tvoje slovo mluvili s odvahou a bez zábran,
30 as You stretch out Your hand to heal and perform signs and wonders through the name of Your holy servant Jesus.”
a dávej nám i dále svoji moc, abychom ve jménu tvého Svatého Syna Ježíše mohli činit zázraky na důkaz pravdivosti našeho zvěstování.“
31 After they had prayed, their meeting place was shaken, and they were all filled with the Holy Spirit and spoke the word of God boldly.
Ještě během této modlitby se pod nimi zachvěla země a všichni shromáždění byli naplněni svatým Duchem. A tak dále odvážně hlásali Boží poselství.
32 The multitude of believers was one in heart and soul. No one claimed that any of his possessions was his own, but they shared everything they owned.
Všichni ti věřící byli podivuhodně jednomyslní. Nikdo z nich nepovažoval nic za vlastní, ale dávali vše ke společnému užívání.
33 With great power the apostles continued to give their testimony about the resurrection of the Lord Jesus. And abundant grace was upon them all.
Svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše bylo velmi přesvědčivé a všichni se navzájem měli rádi.
34 There were no needy ones among them, because those who owned lands or houses would sell their property, bring the proceeds from the sales,
Netrpěli mezi sebou chudobu a bídu; majitelé pozemků a domů prodávali své nemovitosti
35 and lay them at the apostles’ feet for distribution to anyone as he had need.
a skládali stržené peníze u apoštolů. Ti je rozdělovali všem potřebným.
36 Joseph, a Levite from Cyprus, whom the apostles called Barnabas (meaning Son of Encouragement),
Tak prodal a obětoval své pole také muž, o kterém později ještě uslyšíme: Josef, kterému dali apoštolové přezdívku Barnabáš (to znamená Syn útěchy). Byl z rodu lévijských chrámových pomocníků, ale narodil se na Kypru.
37 sold a field he owned, brought the money, and laid it at the apostles’ feet.
