2 Corinthians 3
1 Are we beginning to commend ourselves again? Or do we need, like some people, letters of recommendation to you or from you?
Že se zase stále oháníme svou důvěryhodností? Máme snad zapotřebí o vaši důvěru se teprve ucházet, či si na ni od vás objednávat vysvědčení?
2 You yourselves are our letter, inscribed on our hearts, known and read by everyone.
Naším nejlepším vysvědčením jste přece vy sami! Inkoust a papír mohou lhát, ale jak změnil Kristus vaše životy, to může každý vidět na vlastní oči. Vy jste Kristův dopis, který jsem psal ne perem, ale Božím Duchem; ne na papír, ale na živá lidská srdce.
3 It is clear that you are a letter from Christ, the result of our ministry, written not with ink but with the Spirit of the living God, not on tablets of stone but on tablets of human hearts.
4 Such confidence before God is ours through Christ.
Neužíval bych sám o sobě tak velkých slov, kdybych si nebyl jist, že to všechno působí sám Bůh prostřednictvím Ježíše Krista.
5 Not that we are competent in ourselves to claim that anything comes from us, but our competence comes from God.
Ponecháni jen svým vlastním schopnostem nedokázali bychom vůbec nic. Má-li naše práce přece nějaké výsledky, je to působením Boží moci.
6 And He has qualified us as ministers of a new covenant, not of the letter but of the Spirit; for the letter kills, but the Spirit gives life.
Bůh nás učinil hlasateli nové smlouvy, kterou s člověkem uzavírá pro jeho záchranu. Tato smlouva není založena na liteře, ale na Duchu. Litera zabíjí, ale Duch dává život.
7 Now if the ministry of death, which was engraved in letters on stone, came with such glory that the Israelites could not gaze at the face of Moses because of its fleeting glory,
Když Mojžíš předával izraelskému národu Boží zákony vytesané do kamenných desek, zářil odlesk Boží slávy na jeho tváři tak silně, že oči všech přítomných byly oslněny; a to šlo o zákony, které za neposlušnost přisuzovaly smrt.
8 will not the ministry of the Spirit be even more glorious?
Oč slavnější je smlouva, v níž Bůh nyní daruje člověku nový život prostřednictvím svého Ducha.
9 For if the ministry of condemnation was glorious, how much more glorious is the ministry of righteousness!
Jestliže vyhlášení zákonů, které odsuzovaly, bylo provázeno takovým leskem, kolik slávy teprve musí být spojeno s tímto darem života?
10 Indeed, what was once glorious has no glory now in comparison to the glory that surpasses it.
Proti tomu ani Mojžíšova svatozář není vůbec nic!
11 For if what was fading away came with glory, how much greater is the glory of that which endures!
Když už to, co bylo jen pomíjející, tak oslňovalo, oč velkolepější bude teprve to trvalé.
12 Therefore, since we have such a hope, we are very bold.
Protože víme, že tato Boží sláva nepodléhá zubu času, můžeme vystupovat s jistotou a otevřeností.
13 We are not like Moses, who would put a veil over his face to keep the Israelites from gazing at the end of what was fading away.
Mojžíš si před lidmi zahaloval obličej, aby si nevšimli, jak jeho záře postupně vybledává; toho se my bát nemusíme. Mojžíšův národ byl však postižen ještě jinou slepotou:
14 But their minds were closed. For to this day the same veil remains at the reading of the old covenant. It has not been lifted, because only in Christ can it be removed.
dodnes, kdykoliv se v synagogách čte Starý zákon, zůstává mu jeho pravý smysl zahalen. Lidé nepochopí pravý smysl Starého zákona, dokud jim ho neodhalí Kristus.
15 And even to this day when Moses is read, a veil covers their hearts.
A tak jsou dosud přesvědčeni, že jen podle Mojžíšova návodu získají věčný život.
16 But whenever anyone turns to the Lord, the veil is taken away.
Kdo se však ze své duchovní bídy obrátí k Pánu, tomu se otevřou oči.
17 Now the Lord is the Spirit, and where the Spirit of the Lord is, there is freedom.
Pán je Duch, a kde je Duch Páně, tam člověk již není otrokem zákona.
18 And we, who with unveiled faces all reflect the glory of the Lord, are being transformed into His image with intensifying glory, which comes from the Lord, who is the Spirit.
V naší nezakryté tváři se odráží Boží sláva jako v zrcadle; sami se tak postupně stáváme jeho obrazem čím dál věrnějším a krásnějším, jak nás jeho Duch mění a přetváří.
